Také proto, že současný tým experti považovali za jeden z nejsilnějších v historii. Konečné hodnocení, na které dala nechtěnou pečeť sobotní nečekaná prohra s Běloruskem o poslední místo na olympiádě, proto vyznívá spíš negativně.

I když se paradoxně zisk medaile a pozice mezi čtyřmi nejlepšími celky starého kontinentu dají považovat za úspěch. Výběr ale zůstal ve stínu mužstva, které v roce 2000 s Tomášem Ujfalušim či Markem Jankulovským získalo stříbro, nebo zlaté party kolem Petra Čecha, která o dva roky později dokonce triumfovala.

Špatná forma

"Turnaj nás nezastihl v potřebné formě. A mrzí to o to víc, že vím, že hráči fotbal hrát umí. Ty bronzové medaile mají prostě takovou hořkou příchuť," řekl trenér Jakub Dovalil. Český tým, který se před turnajem řadil k širšímu sledu favoritů a respekt vzbudil i svojí šestnáctizápasovou sérií neporazitelnosti, v první řadě nesplnil hlavní cíl a nepostoupil na olympiádu do Londýna v příštím roce.

"S odstupem si třeba bronzu budeme považovat víc, ale teď ve mě převládá pocit, že jsme tady naši předchozí formu nezhodnotili tak, jak jsme chtěli a měli. I když bronz a místo mezi nejlepšími čtyřmi nevypadá zle," poznamenal brankář Tomáš Vaclík. "Nemám moc náladu si tu medaili věšet na krk. I když časem všechno možná přehodnotíme a doceníme, co se nám tady povedlo. Naše vystoupení by se asi také nemělo jen shazovat," uvedl záložník Marcel Gecov.

Pro Dovalilovy hráče ale zůstane mementem, že cesta pod pět kruhů nevedla ani v semifinále přes Švýcarsko, ani v rozhodující sobotní bitvě přes průměrné Bělorusko, které ukončilo éru nadějného týmu, jehož základy se v mládežnických výběrech začaly tvořit už před sedmi lety a jádro týmu už v minulosti pod Dovalilem získalo stříbro na ME sedmnáctek a bronz na ME devatenáctek.

Konec jedné éry

Teď je ale jedna éra u konce, Dovalilem pečlivě budovaný celek na zlatý vrchol nedotlačil: v duelu s Běloruskem Čechy nalomilo zbytečné vyloučení záložníka Lukáše Váchy, který v 75. minutě dostal druhou žlutou kartu poté, co na útočné polovině zahrál rukou. Přitom jednadvacítka pod Dovalilovým vedením v předchozích 21 zápasech nikdy nedohrávala v oslabení, Váchův zkrat tak jen symbolicky doložil rozpačitou stopu jednadvacítky v Dánsku.

Dvě porážky v posledních zápasech zatarasily "lvíčatům" cestu do Londýna. Přitom před mistrovstvím tým sehrál sedmnáct zápasů a poražen odešel jen v přípravných duelech v listopadu roku 2008 v Anglii a letos v březnu s Francií. "Zápasy s takovými týmy jako Švýcarsko a Bělorusko bychom měli zvládat lépe. Olympiádě jsme byli blízko, ale uteklo nám to mezi prsty," uvědomoval si Dovalil, jehož tým ve skupině zdolal Ukrajinu a po divokém obratu také Anglii.

Hlavně v ofenzivě zůstal český tým hodně dlužný své pověsti a většinou nabízel jen podprůměrnou a nudnou podívanou, což není dobrá zpráva ani pro seniorskou reprezentaci. I ta v posledních letech trpí nedostatkem kreativity a invence v útočné fázi. Lehkost však v Dánsku citelně chyběla i jednadvacítce, byť kouč Dovalil častými rošádami v sestavě zkoušel najít řešení. "Ale nehráli jsme tady dobře, směrem do ofenzivy nám turnaj nevyšel," připustil Dovalil.

Češi v Dánsku ve třech zápasech z pěti vyšli gólově naprázdno, před ME za dva a půl roku střelecky mlčeli také jen při zmíněných prohrách v Anglii a s Francií.

Pekhart očekávání nenaplnil

Útočníci zůstali za očekáváním. Tomáš Pekhart nenavázal na svých devět tref, kterými vládl tabulce kvalifikačních střelců, a po dvou zápasech zmizel ze základní sestavy. Ani Libor Kozák, autor šesti branek v uplynulé sezoně v italské Serii A v dresu římského Lazia, pro soupeře neznamenal větší nebezpečí. Václav Kadlec, jedna z největších českých nadějí, se "ztratil" v nevýrazných partech při třech střídáních a čelil kritickým náznakům, že se choval až příliš lehkovážně.

Týmu z herní krize ale nepomohli ani další hráči, kteří se nedostali k podpoře útočné fáze. Za očekáváním zůstali i záložníci Tomáš Hořava, Adam Hloušek, Jan Morávek a také kapitán Bořek Dočkal, který se přitom v úvodním utkání s Ukrajinou blýskl dvěma trefami.

Pokud kouč A týmu Michal Bílek čekal, že si v Dánsku důrazně řekne o větší šanci některý z ofenzivních talentů, musel být zklamán. Stejně jako celá fotbalová veřejnost, která si od jednadvacítky marně slibovala, že tým naváže na atraktivní projev z předchozích zápasů. Většina hráčů však na šampionátu nepotvrdila pověst velkých talentů a jen málokdo může čekat, že si řekl o atraktivní angažmá. "Kdybychom se dostali až do finále, bylo by to o něčem jiném. Naše vystoupení nám momentálně asi nikomu moc nepomůže," přemítal Vaclík.

Jediné plus bylo v obraně

Co tým ale na turnaji většinou zdobilo, byla obrana. Jako by se znovu potvrdil fakt, že současný celý český fotbal se snaží absenci kvalitní útočné fáze nahrazovat poctivou prací na vlastní polovině hřiště. Defenzivní hráči až na výjimky na ME působili jistě: pravý bek Ondřej Čelůstka, stopeři Marek Suchý s Ondřejem Mazuchem, záložník Marcel Gecov i brankář Vaclík naznačili, že mohou v budoucnu pomýšlet třeba na stálé místo v reprezentaci.