"Předzvěsti, že tady bude počasí divoké, byly dávno dopředu," řekl Bauer ve středu po tréninku. Nedělá si tak těžkou hlavu z toho, že mu z jedné strany někdo říká, že má napadnout 70 centimetrů sněhu, a z druhé se k němu doneslo, že spíš čtyřicet čísel vody.

"Mně to zatím připomíná jaro. Začínáme trénink na ledu a končíme v totální břečce. Jasné je, že to nebude nic jednoduchého ani pro servismany," řekl běžec. Poprvé se na start postaví v pondělí, kdy je na pořadu volná patnáctka.

Při úterním kontrolním závodu české reprezentace se mu nedařilo, měl dojem, že nemůže dostat nohy do potřebné frekvence, ale měnit kvůli tomu přípravu nebude. "Najedeme normálně na závodní rytmus - volno, dva dny tréninku, volno a závod," řekl Bauer. "Teď to chce lehounce zatrénovat a k tomu akorát odpočinout," dodal.

Při tréninku si dopředu nestanovoval taktiku, v jakém místě bude dobré zabrat, kde si naopak odpočinout. Postupně jen lehce změnil názor, že tratě nejsou nejlehčí. "Jsou trochu těžší, než to vypadalo. Prověří každého, ale mně přebývají rovinaté pasáže," podotkl.

Docela se mu líbí, že na rozdíl od většiny současných okruhů se ve Vancouveru stopy vracejí z luk do lesů. "Člověk má pocit rychlosti, který třeba na pláni v Liberci nebyl," řekl, ale dodal, že by tratě mohly být širší. Obavy měl ze sjezdů, na jejichž konci jsou v zatáčkách ledové plotny. "Nebo val, o kterém nevíte, jestli vás nevyhodí."

Vedle magie jeho šťastné dvanáctky Bauer věří i v tradici podepisování tréninkového čísla. Vpředu tak má od Květoslava Žalčíka napsáno Lucky boy a vzadu se mu podepsali všichni servismani. "To je od Liberce. Chtěl jsem, ať se mi tam Žáha (Žalčík) podepíše na číslo. On napsal Lucky boy a od té doby to držím," řekl Bauer.

Na bok si navíc napsal jména dětí Matyáše a Anety a manželky Kateřiny. "Snažil jsem se obkreslit jejich výtvory," vysvětloval kostrbaté písmo. Olympijskou vesnici ve Whistleru přirovnal k té v Naganu 1998, přičemž nejlepší podle něj byla o čtyři roky později v Salt Lake City.

"Jídelna je naprosto super, dostačující," pochválil Bauer. Ve volném času využívá internet na pokoji. Párkrát si zašel do místnosti s hrami a exceloval na simulátoru skoku na lyžích. "Pořád se mi pak nutil do nominace," řekl kouč skokanů David Jiroutek. Bauer ale jeho nabídku, aby si zkusil opravdovou odrazovou desku, odmítl. A do herny už běžec také moc nechodí. "Přišlo mi, že mě to neláká. Možná s tím má souvislost, že malinko straší blížící se závod," uvedl.