Jeho situaci v Himálaji komplikuje skutečnost, že mu zatím na místo nebylo doručeno jeho kompletní vybavení. Bez něj nemůže lézt. 

"Je to zes... Dokur.... servis"

Na vině je podle Jaroše pochybení servisní organizace, která jeho "cargo" měla už minulý týden doručit na místo. "Je to zes... všechno. Tak dokur... servis jsem ještě nezažil," posteskl si Jaroš na svých internetových stránkách. 

Šestačtyřicetiletý horolezec z Nového Města na Moravě, který už zlezl 11 osmitisícových vrcholů, je bez nálady. Připadá si prý jako v proslulém vězení Alcatraz, protože musí stále dlít v základním táboře a nemůže budovat výškové tábory ve stěně hory. 

Podle zpráv servisní organizace se měl jeho náklad objevit v "base campu" v pondělí, ale Jaroš čekal marně. "Pořád jenom lezu z té díry, kde mám postavený stan, a koukám na morénu, jestli nejdou jaci s mým materiálem," napsal Jaroš. 

Jaroš zkouší psychicky náročný sólový výstup

Do nepálského Káthmándú přicestoval už před dvěma týdny, několik dní pak strávil na cestě pod vrchol hory. "Jsem v Nepálu čtrnáct dnů, můj náklad ještě déle, a ještě jsme se neviděli. Ani ve zlém snu by mě takový scénář nenapadl," uvedl Jaroš, který se na Lhoce pokusí o sólový výstup.

Nucený odpočinek mu prý v ničem nepomůže, pětidenní pauza se podle něj může naopak neblaze projevit na jeho kondici. Podle původního plánu měl už téměř týden pracovat ve stěně. Jaroše navíc mrzí, že v Himálaji zatím vládlo příznivé počasí, a on toho nemohl využít při lezení. 

"CII (druhý výškový tábor) by stál úplně s přehledem. Což je o to horší, že Lhoce je vysoký kopec a potřebuje čas. Patří po Everestu mezi tu extraligu čtyř osmitisícovek, které se pohybují okolo 8500 m. A každý den pěkného počasí je vzácný," poznamenal Jaroš, který si navíc posteskl, že počasí pod Lhoce se už začíná kazit.