Mistr světa, bronzový medailista z olympijských her z roku 1972 a v neposlední řadě také vynikající trenér. Holík působil převážně v Dukle Jihlava, se kterou získal sedm ligových titulů jako hráč a další čtyři jako trenér.

Později trénoval reprezentační dvacítku, se kterou získal dvakrát po sobě zlato na mistrovství světa, a to v letech 2000 a 2001.

Sport měla rodina Holíkových v krvi. Jeho bratr Jiří byl rovněž úspěšným hokejistou a získal tři tituly mistra světa.
Syn Jaroslava Holíka, Robert (Bobby), vyhrál dokonce dvakrát Stanleyův pohár a dcera Andrea získala v tenise titul wimbledonské juniorky.

V posledních letech trápily Holíka četné zdravotní komplikace a v roce 2011 mu lékaři museli dokonce amputovat část levé nohy. Rok na to obdržel cenu Českého klubu fair play nejvyšší ocenění za svůj celoživotní postoj ke sportu.

Stanislav Veselý, jeho bývalý spoluhráč a později i trenér pronesl, že Holík "byl bojovník na ledě a podobně bojoval i se svou zákeřnou nemocí".

Pro jednu ze současných hvězd NHL, Jakuba Voráčka, byla nezapomenutelná Holíkova reakce na okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968, kdy si Holík jako jeden z mála přelepil hvězdu na svém dresu.
"Ta nenávist ke komoušům byla asi patrná. Takových je nás víc," uvedl Voráček.