Oplatili jim tak tehdejší porážku 1:2 v prodloužení. Svěřenci trenéra Dušana Uhrina staršího nastoupili v téměř stejném složení jako před devatenácti lety ve Wembley a pod dirigentskou taktovkou Pavla Nedvěda s Patrikem Bergerem přehráli německé legendy v čele s Lotharem Matthäusem. Z českých opor ze šampionátu 1996 chyběli jen Vladimír Šmicer s Jiřím Němcem, naopak tým posílili Jan Koller a Pavel Hapal, který o start na tehdejším Euru přišel na poslední chvíli vinou zranění. 

Od začátku byli ústředními postavami utkání Nedvěd s Bergerem, kteří působili, jako kdyby před lety hráčskou kariéru ani neukončili. Ve spolupráci s Karlem Poborským bavili diváky a potvrzovali, proč patří k nejlepším hráčům v české historii. V 7. minutě Nedvěd krásně vysunul Poborského, který si počkal a připravil snadný gól pro Druláka. Bývalý ligový kanonýr následně po akci Bergera předložil gólovou přihrávku Kukovi. 

Neuville sice snížil, ale Nedvěd další skvělou přihrávkou vyslal do sóla Kuku, který se vyhnul ofsajdu a vstřelil svůj druhý gól. O další snížení se postaral Zickler, pak ale definitivně rozhodl Berger. Nejprve hezkou individuální akcí vybídl ke skórování Poborského a pak nechal promluvit svou pověstnou levačku střelou zpoza vápna k tyči. 

Němci poté potvrzovali svou nechuť k porážkám a zatlačili, ale povedlo se jim pouze snížit. Proti větší dramatizaci byl totiž brankář Maier, který předvedl několik skvělých zákroků. A tak definitivu výsledku dala technická střela Kubíka. Poté už si oba týmy užívaly hlavně atmosféru na stadionu, kam přišlo oslavit největší úspěch českého fotbalu v samostatné historii téměř 15 tisíc fanoušků.