Šampionát podle nich změnil charakter i image pořadatelské země nechvalně proslulé velkou kriminalitou a v příštích letech jí přinese další pracovní místa pro chudé, miliony nových turistů a v budoucnosti možná také olympijské hry. Život obyčejných Jihoafričanů však nejspíš zůstane stále stejný.

"Zdaleka největším vítězem světového šampionátu bude image Jihoafrické republiky. Země, nedbaje obav z přebujelé kriminality, rušivých výpadků elektrického proudu a logistických nedostatků, prokázala schopnost pořádat akce světového významu," řekla africká analytička ze skupiny Eurasia Anne Fruhaufová.

Podle posledních odhadů investovali Jihoafričané do šampionátu, hlavně do výstavby nových stadionů, komunikací, letišť a hotelů, dohromady více než pět miliard dolarů, což je přes 100 miliard korun. Vláda nyní doufá, že se jí výdaje postupně začnou vracet.

Podle prezident Jacoba Zumy by měl šampionát nastartovat ekonomický růst státu. Předpokládá, že zlepšená image Jižní Afriky a takřka bezproblémový průběh turnaje přilákají do země v příštích letech miliony turistů, což pomůže k vytvoření dalších pracovních míst pro chudé. "Do této chvíle našlo novou práci v souvislosti s turnajem 115 tisíc jihoafrických obyvatel," tvrdí prezident organizačního výboru mistrovství Danny Jordaan.

Cestovní ruch spojený se šampionátem by měl Jihoafrické republice vynést 1,32 miliardy dolarů (asi 25 miliard korun), což je přibližně desetkrát víc, než pořadatelská země utratila v minulých čtyřech letech za marketing. Mistrovství nakonec přilákalo mnohem víc zahraničních fanoušků, než organizátoři původně předpokládali. Podle odhadů navštívilo Jižní Afriku skoro 500 tisíc cizinců.

Analytici tvrdí, že turistickému zájmu pomohou také pohostinnost Jihoafričanů a fakt, že šampionát spojil příznivce bez ohledu na barvu pleti. "Myslím, že to, jak mezi sebou dokázala vyjít jednotlivá etnika Jihoafričanů, překvapilo mnoho mezinárodních médií a udělalo to radost zahraničním fanouškům. Do budoucna je to pro cestovní ruch velmi pozitivní," uvedl nezávislý politický analytik Nic Borain.

Překvapivě vysoký příliv turistů by dokonce mohl pozměnit odhadované dopady turnaje na jihoafrickou ekonomiku. Vláda původně počítala s nárůstem HDP o 0,4 procenta, ale teď se zdá, že by číslo mohlo být vyšší.
Osudy obyčejných lidí však šampionát příliš nezmění a jejich životy nebudou lepší. "Sice jsme si mohli koupit dresy našeho týmu, ale nic jsme z mistrovství neměli. Stále žijeme v chatrčích a na stadionech jsme si nemohli cokoliv koupit, protože na to zdaleka nemáme," uvedla Mary Masipaová z Alexandry, jedné z nejstarších černošských čtvrtí Johannesburgu, kde žije téměř půl milionu lidí a mnozí z nich přebývají v plechových chatrčích.

Jihoafričané vyčítají své vládě především astronomické výdaje na stavbu stadionů. Nelíbí se jim, že politici investovali do arén v přepočtu téměř 50 miliard korun, i když v zemi žije přibližně dvanáct milionů lidí, kteří nutně potřebují lepší bydlení.

Navíc není jisté, zda některé z deseti stadionů po skončení šampionátu neosiří a nestanou se "bílým slonem". Johannesburská Aréna Soccer City, kde se hrálo nedělní finále, sice příští měsíc hostí ragbyové utkání domácího celku s Novým Zélandem a Durban zase figuruje ve smělých vyhlídkách na pořádání olympijských her v roce 2020 nebo 2024, ale stadiony mimo populární turistické destinace by mohly mít velký problémy.

Týká se to především měst v severní části země Nelspruitu, Polokwane a Port Elizabeth, kde v nejbližším okolí není žádný ragbyový nebo fotbalový tým. Tamní úředníci sice tvrdí, že stadiony budou sloužit i k mimosportovním akcím, koncertům či náboženským setkáním, experti ale zůstávají spíš skeptičtí.