V historii nejprestižnější motoristické série jde o první případ, kdy byl závod zrušen z politických důvodů. Stále nicméně existuje možnost, že se bahrajnská Grand Prix pojede v náhradním termínu. Pokud ano, bude celý seriál poprvé utvořen dvacítkou Velkých cen. Premiéru má před sebou okruh v Indii.

Velký návrat

Loňský ročník šampionátu patřil za poslední roky bezesporu k těm nejzajímavějším. Miliony vášnivých fandů "efjedniček" byly v první řadě zvědavy na návrat jednačtyřicetiletého sedminásobného mistra světa Michaela Schumachera, který se v barvách Mercedesu vrátil po čtyřech letech do seriálu. Slavný německý pilot ale zůstal v ústraní, zatímco prim hrála jiná jména a s nimi i nebývale dramatická koncovka.

Ještě před posledním závodem v Abú Zabí pomýšlela na titul hned čtveřice jezdců: vedoucí muž průběžné klasifikace Fernando Alonso z Ferrari, dvojice stáje Red Bull Mark Webber a Sebastian Vettel, teoreticky rovněž Lewis Hamilton z McLarenu. Štěstí se nakonec díky vítězství i chybně zvolené strategii stáje Ferrari usmálo na německého mladíka Vettela, jenž se ve svých 23 letech stal nejmladším světovým šampionem v historii formule 1. Alonsa v konečném účtování porazil o čtyři body a jeho stáj Red Bull vyhrála Pohár konstruktérů.

Daleko za novým německým hrdinou, přezdívaným "Baby Schumi", zaostal jeho legendární krajan a v konečném pořadí devátý jezdec Schumacher. I když po jeho návratu například bývalý dvojnásobný mistr světa Mika Häkkinen prohlásil, že si "kousek po kousku bourá vlastní pomník", čísla hovoří jasnou řečí.

Závodí se od roku 1950

Schumacher je nejúspěšnějším pilotem historie F1 - získal nejvíce světových titulů (7), má na svém kontě nejvyšší počet vítězných Velkých cen (91), umístění na stupních vítězů (154) i získaných bodů (1441). Vyhrál nejvíce Grand Prix v jedné sezoně (13) a nejčastěji si vyjel pole position (68). Je držitelem většiny dalších historických rekordů seriálu.

Závody MS monopostů formule 1 vznikly v roce 1950, prvním šampionem byl Ital Giuseppe Farina. O rok později jej na trůnu vystřídal Juan Manuel Fangio z Argentiny, který poté triumfoval ještě čtyřikrát a s pěti tituly byl nejúspěšnějším závodníkem historie, než jej předstihl Schumacher.

Soutěž patří Mezinárodní automobilové federaci, držitelem marketingových práv nicméně je Formula One Management v čele s Bernie Ecclestonem. Rychlé a divácky atraktivní klání poutalo od počátku pozornost obrovského množství fandů, ale vyžádalo si i mnohá neštěstí, včetně životů z řad pilotů. Štěstí v neštěstí měl naposledy Felipe Massa, kterému před dvěma lety letící pružina prorazila lebku. Brazilec se ale zotavil.

Obrovský byznys

Formule 1 je zároveň obrovským byznysem. Odpovídají tomu i platy jezdců. Absolutně nejvyšší příjem ve výši 28 milionů eur (asi 785 mil. Kč) má letos zajištěn Alonso ve Ferrari. Dřívější rekordman a loňský navrátilec Schumacher vydělá o 10 milionů méně.

Ke koloritu šampionátu neodmyslitelně patří i každoroční všemožné úpravy sportovních a technických pravidel. Po loňské, chladně přijaté změně bodovacího systému bude největší novinkou zřejmě povolení týmových příkazů. Ostře sledovanou věcí je i návrat značky Pirelli, italského výrobce pneumatik, který nahradil japonský Bridgestone. "Pirelky" se ve F1 objevily naposledy v roce 1991, shodou okolností při Velké ceně Austrálie.

Kvůli větší atraktivitě MS se nedávno vynořil na svět také poněkud svérázný nápad s umělým zavlažováním tratí během závodů. Jeho realizace v budoucnu není zcela vyloučená, zrodil se totiž v hlavě nejmocnějšího muže seriálu - Ecclestona.