Letos Srb vyhrál také Australian Open. V Paříži na Roland Garros mu překazil zkompletování kariérního Grand Slamu ve finále Švýcar Stan Wawrinka. V Londýně Djokovič znovu ukázal, kdo je současným vládcem tenisu.

Před rokem udolal Federera v pěti setech a zdálo se, že i tentokrát půjde o bitvu na maximální počet setů. Strhující úvodní dva sety rozhodl vždy až tie-break, přičemž v tom prvním uspěl 7:1 Djokovič a v tom druhém 12:10 Federer.

K zisku prvního setu měl přitom blíže Švýcar, ale Djokovič za stavu 5:6 odvrátil při svém servisu dva setboly a pak dominoval zkrácené hře. Ve druhém setu to bylo obráceně. Federer čelil sedmi setbolům, prvnímu za stavu 4:5 a šesti v tie-breaku, z toho třem v řadě poté, co prohrával 3:6, ale všechny ustál. Při pátém z nich už Djokovič střílel vítězný úder, ale Švýcar vystihl stranu a kontra úderem výměnu vyhrál. Sám nakonec proměnil druhý setbol po druhém servisu stylem servis-volej.

Djokovič se ze ztráty druhého setu rychle oklepal. Dobře returnoval a dlouhými údery a skvělým pohybem držel Švýcara u základní čáry, co nejdál od sítě. Federerovo podání se mu povedlo prorazit na 2:1 a poté byl za stavu 3:2 zápas kvůli dešti na čtvrt hodiny přerušen. Střechu nad centrkurtem organizátoři nezatáhli.

Po návratu ze šaten si hráči jistě drželi servis, což Djokovičovi stačilo k zisku třetího setu, který ukončil smečí. I ve čtvrtém setu byl Srb komplexnějším hráčem s dobrým servisem i returnem a tradičně skvělou mezihrou. Na Federerovi bylo znát, že uvadá a ztrácí víru, že by mohl získat rekordní osmý titul. Nic na tom nezměnil ani fakt, že většina diváků v hledišti mu fandila a tlačila ho k výhře.

Djokovič čtvrté sadě dominoval a zápas završil forhendem do odkrytého rohu kurtu. Na oslavu výhry utrhl stéblo trávy a snědlo ho. Titul obhájil jako první ve Wimbledonu od roku 2007, kdy Federer získal pátý vavřín v řadě.

S třemi wimbledonskými výhrami se Djokovič v historických tabulkách vyrovnal svému kouči Borisi Beckerovi a Američanovi Johnu McEnroeovi.