U jména Váni staršího tak zůstane zapsáno osm pardubických výher na třech koních. S Železníkem zvítězil v letech 1987, 1988, 1989 a 1991, s Vronským triumfoval v roce 1997 a na Tiumenovi třikrát mezi lety 2009 a 2011. 

O tom, že letošní slavná steeplechase bude jeho poslední, se Váňa rozhodl už před startem. "Říkal jsem si ale, že je předposlední, abych nespadl, ale bohužel jsem spadl, takže to byla definitivně poslední. Teď cítím trošku zklamání," řekl Váňa. 

Prakticky už doma v tréninku cítil, že letošní Velká pardubická bude poslední. Jemu už bude jednašedesát a Tiumenovi je dvanáct let. "Věk prostě nezastavíš, ani u toho koně ani u člověka," řekl Váňa. 

Byl si jistý, že už se nenechá přemluvit. "Řeknu vám, že mě to za těch posledních pět deset let stálo hodně úsilí, abych se udržel fit, a já jsem nechtěl dělat ostudu. A tak holt s tím, že bych ji měl dělat, bych do toho už příští sezonu nešel. Už není ani jedno procento," řekl Váňa rezolutně. 

S Tiumenem mohli skončit druzí za suverénkou Orphee des Blins, jenomže na posledním skoku se jim do cesty připletl kůň bez jezdce a Váňa spadl. Do cíle tak šel dnes už legendární žokej celou cílovou rovinku po svých a diváci mu vstoje tleskali. "Takhle pěšky jsem od poslední překážky ve Velké pardubické do cíle ještě nešel, Bylo to docela na slzy v očích, ale musíme být chlapi," řekl Váňa. 

Z pádu vyvázl on i kůň bez zranění a pocty více než 20 tisíc fanoušků si vážil. "Všem děkuji a chtěl bych apelovat, aby přišli, i když Váňa nepojede, protože to za to stojí. Ať se přijdou podívat a uvidí určitě pěkný sport," řekl Váňa. 

Jeho syn Josef Váňa mladší si před dostihem myslel, že pokud jeho otec projede cílem, tak skončí, a pokud nedojede, tak... "Skončí," doplnil Váňa. Další rozlučku krátce po dostihu neplánoval. "Myslel jsem, že se rozloučím druhým místem, milion mohl být doma. Ale bohužel to nevyšlo, tak už je rozloučeno," řekl. 

Dokáže si představit, že na slavný Taxisův příkop a dalších třicet překážek 6900 metrů dlouhého dostihu už nikdy nenajede. "Tak holt budou skákat mladší a dobří a já se budu na ně dívat. A když to vždycky zkoní, tak jim vynadám a hotovo," smál se. 

Otázkou je, na koho budou fanoušci chodit, protože Váňa pro ně byl symbolem Velké pardubické. Jeho všichni žokejové poslouchali, k němu vzhlíželi. "Máme hodně kvalitních žokejů, Ti naši kluci jsou tak dobří a překážkový sport je u nás na velmi vysoké úrovni," řekl Váňa a jmenoval třeba svého syna, Josefa Bartoše. Dušana Andrése nebo Jana Faltejska, který jezdí ve Francii a Velkou pardubickou vyhrál právě s Orphee des Blins. 

Co musejí jeho nástupci udělat, aby získali jeho věhlas? Musejí taky vyhrát osmkrát? Jezdit do šedesáti let? ""Kdokoliv z těch kluků může být jednou Váňa," řekl žokej. 

Váňa už nebude jezdit, ale z dostihového sportu nezmizí. Dál bude působit jako trenér, už za týden zamíří na dostihy do Mostu a do Prahy. Startovat se svými koňmi by měl i v Itálii, pokud mu ale tamní organizátoři doplatí vyhrané prémie. "Buďto začnou platit, nebo tam nebudu jezdit a pojedeme do Francie, i když tam konkurence nebude jednoduchá. Ale když to nezkusíte, tak nevíte," řekl Váňa.