Historické okamžiky, které šokovaly sportovní svět

- Sport autor: Ondřej Neufus

Po debaklu brazilského týmu, který v semifinále fotbalového MS prohrál s Německem 7:1, mluvili mnozí o největším překvapení ve fotbalové historii. Podívejte se na další okamžiky v dějinách sportu, při kterých celému sportovnímu světu spadla brada.

Fanoušek po prohře brazilského týmu s Německem

Fanoušek po prohře brazilského týmu s Německem , zdroj: Isifa.com

Skok století - Bob Beamon na LOH v Mexiku v roce 1968

Američan Bob Beamon přijel do Mexika jako favorit ve skoku do dálky. Tehdy už měl za sebou vítězství nad Igorem Ter-Ovanesjanem o 4 centimetry. Rekord 8,39 metru mu ale nepřipsali kvůli větrným podmínkám.

Při finálním skoku Američan posunul Ter-Ovanesjanovu značku o více než půl metru. Jeho skok 8 metrů a 90 centimetrů vešel do historie jako "Skok století". Až po 23 letech ho překonal Američan Mike Powell o 5 centimetrů, stalo se tak v roce 1991 na mistrovství světa v Tokiu a rekord platí dodnes. Na olympiádě stále nikdo Beamonův rekord nepřeskočil.

Igor Ter-Ovanesjan pak řekl: "Ve srovnání s ním jsme všichni děti". Brit Lynn Davies, olympijský vítěz ze skoku do dálky z roku 1964 a 9. za Beamonem dodal: "Zničil tuhle disciplínu". 

Bob Beamo Bob Beamo na na LOH v Mexiku v roce 1968, zdroj: Getty Images

Perfektní desítka - Nadia Comaneciová na LOH v Montrealu v roce 1976

Za rutinní ukázku svého umění na bradlech získala sovětská gymnastka Olga Korbutová na olympiádě v roce 1972 celosvětové uznání. Netušila, že za 4 roky přepíše teprve 14letá Nadia Comaneciová rekordní tabulky světové gymnastiky.

Výkon rumunského týmu považovala komise za tak skvělý, že mu udělila 10 bodů. Bylo to poprvé, co nějaké družstvo získalo maximální počet bodů. Na Rumuny nebyla připravená ani tabule s výsledky, která ukázala konečné skóre 1,00 - nikdo nečekal, že bude vůbec kdy potřeba ukazovat 4 číslice. Mladičká Comaneciová získala na olympiádě ještě dalších 6 "desítek" a přivezla si domů 3 zlaté medaile.

Nadia Comaneciová pak řekla: "Myslím, že jsem to mohla udělat ještě o trochu lépe. Cvičila jsem tak, jak jsem byla zvyklá a bylo to unikátnější a lepší než u ostatních. Porotci prostě už nemohli dát vyšší hodnocení. Jedna z mých kolegyň mi pošeptala: 'Myslím, že to bylo na deset, ale oni nemůžou dát deset.'"

Nadia Comaneciová Nadia Comaneciová na LOH v Montrealu v roce 1976, zdroj: Getty Images

Zázrak na ledě - hokejisté USA na ZOH v Lake Placid v roce 1980

Studená válka právě vrcholila a Sověti byli velkými favority na vítězství na olympijském hokejovém turnaji. Čtyřikrát v řadě předtím získali zlato a jejich tým dostal přezdívku Big Red Machine - velká rudá mašina. Mluvilo se o nich jako o nejlepším hokejovém týmu na světě.

Američané proti nim nastoupili v semifinále s týmem amatérů. Hráči byli hlavně z univerzit a postavili se tomu nejlepšímu, co Sovětský svaz tehdy měl. Trenér americké reprezentace posadil na lavičku brankáře Marka Johnsona a místo něj nasadil Jima Craiga. Rudá mašina narazila, ve 2. třetině vedla pouze 3:2. Skvělý Craig v zápase vychytal 36 z 39 střel a přivedl tak USA k vítězství 4:3. Američané ve finále porazili i Finsko a získali zlatou medaili.

Neil Broten (hráč USA): "Pro bandu univerzitních hráčů byla porážka nejlepšího týmu světa skvělý pocit. Kdybychom s nimi hráli desetkrát, desetkrát bychom prohráli. Ale tenkrát nám byly hvězdy nakloněny."

Alexei Kasatonov (hráč SSSR): "Nečekali jsme, že budou Američané představovat nějaké nebezpečí. Mysleli jsme, že bez potíží vyhrajeme. Diplomatické vztahy s nimi neexistovaly a politický tlak byl neúnosný."

hokejisté USA na ZOH v Lake Placid v roce 1980 hokejisté USA na ZOH v Lake Placid v roce 1980, zdroj: Getty Images

Sedmnáctiletý Becker se v roce 1985 stal nejmladším vítězem Wibledonu

Boris Becker se stal v pouhých 17 letech tenisovou hvězdou. Jako první nenasazený hráč vyhrál Wimbledon, byl to první německý šampion v SW19 a také nejmladší vítěz Grand Slamu. To když porazil v Jihoafričana Kevina Currena ve 4 setech. Svou první cenu Grand Prix v Queens Clubu získal jen o 3 týdny dříve.

Becker se nikdy neomlouval za svou agresivní hru. Celou dobu zíral na Currena, před výměnou, i po ní. Když si měnili strany, nebál se do něj vrazit ramenem. Němec si získal diváky především stylem hry. Vrhal se po míčku přes celý kurt a překvapil dokonce i Currena, když vyhrál svůj první grandslamový titul. Celkem jich má vystavených nad krbem 6.

Sám Becker se poté nechal slyšet: "Tohle změní tenis v celém Německu. Jsem první vítěz Wimbledonu a Němci mají teď konečně idol."

Boris Becker při podání v roce 1987 Boris Becker při podání v roce 1987, zdroj: Profimedia.cz

Zlatý rok Flo-Jo - Američanka na LOH v Soulu v roce 1988

Americká sprinterka Florence Griffithová-Joynerová byla považována za nadějnou běžkyni. Její 5 let starý osobní rekord na 100 metrů byl 10,96 vteřiny, ale favoritem byla hlavně na dvojnásobné trati. Jenže ve čtvrtfinále všem vytřela zrak. O 27 setin předběhla dosavadní rekordmanku Evelyn Ashfordovou (také z USA) a doběhla s časem 10,49.

Pak už všichni čekali, co Joynerová předvede ve finále a kolik zlata ze Soulu přiveze. Závod vyhrála s úsměvem na tváři. Její čas 10,54 bohatě stačil na druhou Ashfordovou. Další medaile následovaly za dvoustovku a za štafetu 4x100 metrů. Joynerová si ovšem úspěchu dlouho neužila. Brzy po hrách se vyrojily spekulace, že dopovala. Zemřela o 10 let později ve věku 38 let...

Florence Griffith-Joynerová: "Trénovala jsem víc než ostatní. Možná i třikrát tolik kvůli hrám v '88. Teď mám medaile, které dokazují mou dřinu."

Florence Griffith-Joynerová Florence Griffith-Joynerová na LOH v Soulu v roce 1988, zdroj: Getty Images

Buster Douglas porazil Mikea Tysona v roce 1990

Boxer Mike Tyson byl nezastavitelný. Stal se nejmladším přeborníkem v těžké váze v roce 1986, když mu bylo pouhých 20 let. Jeho série 38 vítězství vzbuzovala hrůzu. V roce 1990 se měl setkat v Tokiu s Jamesem "Buster" Douglasem. Douglase takřka nikdo neznal. Povedlo se mu sice porazit šampiona Trevora Berbicka a budoucího šampiona Olivera McCalla, ale měl na svém kontě také 4 prohry. Výsledek zápasu byl tak jistý, že jste si v Las Vegas ani nemohli vsadit.

Buster ale Tysona zaskočil už na začátku. Alespoň do doby, dokud neporazitelný šampion neposlal Douglase v 8. kole k zemi. Ale Buster vstal. Pravý hák a série úderů. Chránič zubů byl venku, než rozhodčí napočítal do deseti. Poprvé v kariéře Tyson prohral.

Vítěz si ale úspěch neužíval dlouho. Tyson se později opět stal nejlepším boxerem své doby, už to ale nebyl neporazitelný Mike jako předtím.

Mike Tyson: "Přestal jsem si to hlídat. Kvůli všem těm titulům jsem se už nestaral o box. Když se Douglas zvedl po tom, co jsem ho srazil na zem a přišel ke mně. Neměl jsem na to. Měl víc síly a zase vstal. Nikdo jiný to nedokázal."

James Buster Douglas: "Odpočíval jsem a nikoho jsem se nebál. Byl to šampion a šel si pro mě, ale já byl připravenej."

Buster Douglas v roce 1990 Buster Douglas v roce 1990, zdroj: Getty Images

Tiger Woods vyhrál turnaj Masters s náskokem 12 ran v roce 1997

Když Eldrick "Tiger" Woods nastupoval do turnaje Masters v dubnu 1997, byl považován za jednoho z nejlepších mladých golfistů. Profesionálem se stal pouhých 8 měsíců předtím, ale během 4 dnů v Augustě ze sebe udělal 21letou golfovou hvězdu.

Úvodní kolo začal s výkonem 70 a byl čtvrtý. Poté se mu povedla 2 skvělá kola s výsledkem 66 a 65. Měl tak náskok neuvěřitelných 9 ran. Poslední den turnaje zahraje na 69 a vítězí s náskokem 12 ran. Do historie se zapsal jako nejmladší vítěz, ale také i první černošský šampion.

Tiger Woods: "Nikdy jsem si nemyslel, že získám takový náskok. Představujete si, jak porazíte Jacka Nicklause, Toma Watsona, nebo Nicka Falda. Ale nikdy si to nepředstavujete tak, jak jsem to udělal já."

Tiger Woods Tiger Woods na Masters 1997, zdroj: Getty Images


Tagy: zajimavosti atletika olympiáda sport

Zdroje: BBC