Zápas v Litvě přinesl jasnou výhru a také potvrzení toho, že národní tým se začíná pomalu zvedat z letargie, která začala v minulém kvalifikačním cyklu při počínající hráčské výměně. "Poslední zápasy ukázaly, že tým má svoji tvář a svoji sílu. A to bez ohledu na zápas se Španělskem, na které nyní jednoduše nemáme," komentoval v Kaunasu po půlnoci současnou situaci kapitán mužstva Tomáš Rosický.

Remíza byla klíčová

Nezapomněl připomenout, že po páteční prohře s mistry světa se do mužstva navážel kdekdo. A možná i trochu právem. Letenský duel totiž Bílkův tým odevzdal skutečně až příliš snadno. V sérii posledních čtyř utkání to však byl jediný výrazný výpadek; tým nepropadnul ani ve Skotsku a Ukrajině s Litvou nasázel po čtyřech brankách. Nakonec se ukázalo, že právě remíza ve Skotsku byla klíčová.

Dlouho to však nevypadalo s reprezentací v kvalifikaci vůbec dobře. Zahájila ji šokující domácí porážkou s Litvou a ani ve dvou utkáních proti Lichtenštejnsku příliš nepřesvědčila. Jenže v kvalifikacích často rozhodují až závěrečné zápasy, a ty Češi zvládli.

Také díky tomu, že se konečně ustálil hráčský kádr. Vůbec nebylo na překážku, že Bílek mohl - a také vlastně byl okolnostmi donucen - sázet na rozdíl od svých předchůdců na více hráčů z domácí nejvyšší soutěže.

Nevyrovnané výkony

Mužstvo však nepropadá mylné domněnce, že na vše špatné se okamžitě zapomene. V Kaunasu po zápase nebyly k vidění žádné radostně zvednuté ruce, žádné oslavy, nezazněly žádné věty o satisfakci, ani silácké řeči, že už jsou vlastně jednou nohou šampionátu.Fotbalisté si jsou sami nejlépe vědomi toho, jak moc nevyrovnané výkony podávali a jak těžká cesta na závěrečný turnaj ještě může být, přestože bude trvat jen dva zápasy.

Pokud zachovají pokoru, s níž vyrazili do Litvy, a pokud si udrží zdravý týmový duch, pak se mohou radovat i ze splnění dalšího postupného cíle v podobě účasti na Euru 2012 v Polsku a na Ukrajině. A s ním i z obnovené důvěry u fanoušků, která v kvalifikaci hodně utrpěla.