Stovky mrtvých a dobře zdokumentované příklady krutého zacházení s lidmi. I taková je realita v Kataru. Ačkoliv mezinárodní humanitární organizace bijí na poplach, v kampani o nového prezidenta FIFA se o tomto tématu zatím příliš nemluvilo.

"Katar využívá svého pohádkového bohatství a snaží se hrát o čas, aby odvrátil pád svého otrokářského systému. Nejhorší na tom všem je to, že vlády mnoha afrických a asijských států, odkud většina z celkového počtu asi 1,5 miliónů pracovníků pochází, se vůbec neobtěžují bránit své vlastní krajany. Šestiměsíční odložení bude mít za následek další lidské životy, když se dělníci budou přes léto lopotit v nelidských podmínkách bez jakékoliv, byť jen základní právní ochrany svojí vlastní osoby," řekla Sharon Burrowsová.

Generální sekretářka Mezinárodní odborové konfederace, která patří k největším kritikům Kataru, ostře reagovala na rozhodnutí Mezinárodní organizace práce, která odložila až do listopadu své konečné rozhodnutí ohledně vyšetřování Kataru pro porušování Mezinárodní úmluvy o nucené nebo povinné práci.

V Kataru zůstaneme, kritiky zadupeme

A jak reagovala samotná FIFA? Blatter odjel v půlce března na inspekční cestu do Kataru, kde se setkal i s Emírem Tamím ibn Hamadem Al-Sánim. Předseda mezinárodní fotbalové asociace následně sdělil světu, že na vlastní oči viděl "jasné známky zlepšení", nicméně cesta k tomu, aby byly "zajištěny férové podmínky pro všechny dělníky", je ještě dlouhá. 

Jeho vyzyvatelé – bývalá fotbalová ikona Luís Figo, předseda Nizozemského fotbalového svazu Michael Van Praag a současný viceprezident FIFA, jordánský princ Ali bin al-Hussein – se nevyjádřili o moc jasněji.

Agentura AP odeslala všem třem kandidátům seznam sedmi otázek týkajících se právě Kataru. Nejucelenější odpovědi ke každému dotazu podal princ Ali. Jako jediný z trojice kandidátů si rýpl i do samotného Blattera, který dle jeho názoru "nedostatečně prosazuje zájmy celého fotbalového světa, byť má jako prezident FIFA výborné vyjednávací postavení".

"Pokud budu 29. května zvolen, zajistím, aby všechny země, na jejichž území budou pořádány turnaje pod patronátem FIFA, přijaly jednoznačná pravidla, která zajistí bezpečnost a ochranu všem zaměstnancům, jež pracují na projektech svázaných právě s přípravami na blížící se domácí šampionát."

"V Kataru byly přijaty nové zákony, které pomalu přecházejí do veřejného života. Mistrovství světa v roce 2022 by mělo proběhnout v této zemi a já věřím, že tamější Emír se zasadí o pozitivní sociální změny, zlepší se každodenní život dělníků a Katar tak dostojí požadavkům FIFA," dodal princ Ali.

Van Praag, který se mezi jinými zasazuje o to, aby se počet účastníků mistrovství světa rozšířil až na 40 reprezentačních celků, přišel s ideou, že by se některá utkání měla odehrát mimo Katar. "Odkaz tohoto turnaje a jeho pozitivní vliv na práva zahraničních zaměstnanců by tak neměl dopad pouze na jednu zemi, ale mohl by změnit situaci v celém regionu."

Holandský funkcionář by rovněž rád prosadil ucelená pravidla, která budou muset respektovat všechny pořadatelské země. A stejně jako Ali i Van Praag zastává názor, že mistrovství světa v roce 2022 by nemělo měnit lokalitu. "Katar přislíbil potřebné změny a je na nás, abychom této zemi nabídli pomocnou ruku."

Podle Luíse Figa vyžaduje prosazování práv pracujících tu nejvyšší pozornost: "Dodržování základních lidských práv je nezpochybnitelné samo o sobě a mělo by být respektováno každým subjektem v Kataru i kdekoliv jinde. Nemám k dispozici detailní informace o tom, co přesně se vlastně v Kataru děje. Ale věřím, že FIFA musí prošetřit případné nerespektování pracovněprávních stanov, pokud je to přímo či nepřímo spojeno s jednou z jejich soutěží."

S Blatterem nebo bez

Z vyjádření všech třech kandidátů vyplývá, že ani sesazení Blattera z postu prezidenta FIFA nebude mít žádný razantní vliv na změnu politiky fotbalové asociace vůči Kataru. "Zdá se, že Blatter a ostatní kandidáti se k tomuto tématu vyjadřují jen z nutnosti, využívajíc příliš obecných a nejednoznačných formulací, místo toho, aby přišli s jasnými návrhy, jak by mohla FIFA účinně uplatnit svůj vliv a zajistit tak skutečnou a trvalou změnu k lepšímu," řekl Nicholas McGeehan, člen neziskové organizace Human Rights Watch.

Jediný z případných nástupců Blattera, který se zasazoval o výběr nové pořadatelské země pro mistrovství světa v roce 2022, Jérôme Champagne, se v únoru tohoto roku vzdal kandidatury pro nedostatečnou podporu ze strany národních fotbalových asociací (potřeboval minimálně pět hlasů, dostal jen tři).

"Důvodů, proč jsem nezískal dostatečnou podporu, je celá řada. Některé fotbalové svazy se bály odvetných opatření, pokud by se za mě postavily. Další se snaží o pořádání mezinárodního turnaje na svém území a toto by mohlo všechny jejich plány zhatit. Jiné jsou až příliš závislé na finanční podpoře ze strany FIFA. A konečně – určité fotbalové asociace se odmítly odtrhnout od jednotného směru, který zastávají všechny federace na území jejich kontinentu," řekl Champagne.

Špinavé politice se meze nekladou a bývalý zástupce generálního tajemníka FIFA, který platí za jednoho z nejostřejších kritiků UEFA (Unie evropských fotbalových asociací), se podle svých slov stal obětí organizované spiknutí, když se "nejvyšší evropské instituce zmobilizovaly, aby eliminovaly jediného nezávislého kandidáta".

"Tajná agenda – i když zas tak skrytá není – má jasný cíl: Pod lživou záminkou jakési reformy dochází k trvalému oslabování postavení organice FIFA na úkor kontinentálních fotbalových asociací. A to se děje i dnes – v době, kdy je nutnost regulace a redistribuce moci prostřednictví silného ústředního celku závažnější, než kdy dříve. Takovou politiku praktikuje UEFA už od roku 1998!"

A ke Kataru měl jako jeden z mála zcela jednoznačný postoj. "Je neakceptovatelné, aby takto malá země s podezřelým sociálním systémem hostila největší sportovní akci planety. Nemůžete říci, že fotbalové mistrovství je "oslavou lidskosti," a zároveň nechat pořadatelství na zemi, jakou je Katar. Nemluvě o tom, že to bude mít vliv na tři sezóny – před i po šampionátu – což naruší soutěže po celém světě," prohlásil Champagne.

Jednoduchá řešení neexistují

S malou, ale velmi bohatou místní populací, je Katar závislý na zahraniční pracovní síle, ať už mluvíme o přistěhovalcích z Indie, Nepálu, Pákistánu, Íránu nebo dalších zemí Asie a Afriky, kteří se podílejí na stavbě nových stadiónů a infrastruktury.

Samotní Katařané tvoří pouze 12 procent populace celé země a mnozí z nich se obávají, že případné změny zákonů, které by zahrnovaly přiznání práv zahraničním pracovníkům, by je postupem času mohly připravit o politickou, sociální i kulturní dominanci v jejich zemi.

Loni v květnu přišly z Kataru zprávy, že bude zaveden nový zákon, který by mohl být předzvěstí pádu systému Kafala. Vše ale stále zůstává pouze v teoretické rovině. 

Autorem je externí spolupracovník redakce Petr Widenka