"V létě proběhl jakýsi reset. To tělo se opravdu zcela změnilo, jako když přetočíte stránku v knížce a píšete nový příběh fyzického těla," řekla Sluková ve Flachau v rozhovoru ČTK a deníku Sport. "Tělo vlastně začalo od nuly," zdůraznila. 

"Restart" těla znamenal pro lyžování dobrou i špatnou zprávu. Pozitivní je, že se lyžařka vše učí znovu. "A může to být odučeno v mnohem vyšší kvalitě, protože nemusíme opravovat návyky a stereotypy," řekla Sluková. 

Výjimečná spolupráce

Negativem bylo, že Záhrobská v nemocnici zhubla na 60 kg a s fyzickou kondicí byla na nule. S tréninkem začala zlehka v srpnu a do slalomové sezony koncem listopadu proto nemohla stihnout nabral potřebnou sílu. 

"To teď Šárce opravdu chybí. Ale jak jsem říkala, každým dnem se zlepšuje," řekla Sluková. Ocenila především touhu a chuť Záhrobské se vrátit na výsluní. "Ona je výjimečná. Což ostatně jsme každý z nás, ale se Šárkou je výjimečná spolupráce. Všechny informace se snaží využít sama pro sebe a vzápětí i pro okolí." 

Sedmadvacetiletá Záhrobská loni v červenci musela na operaci nezhoubného nádoru na podvěsku mozkovém, předtím si prošla metabolickým rozvratem. "Ten měl na tělo mnohem větší vliv než operace, to byl už jen doplněk," řekla Sluková. 

Stejně jako Záhrobská či nejbližší okolí slalomářky mluví o zázraku, že závodnice vůbec lyžuje. Záhrobská je navíc schopna opět jezdit ve špičce a bodovat ve Světovém poháru. "Je cílevědomá a jde si za svým. Navykla si učit se v mnohem vyšší kvalitě, což má výsledný efekt vždycky lepší," konstatovala Sluková. 

Záhrobská se rychle blíží ke svému fyzickému maximu. "Člověk se nikdy nedostane na svých sto procent. Ale každopádně na to, co všechno Šárka zažila a jak na tom byla, tak se k devadesáti procentům blíží závratně rychle. Což je její neskutečná píle, cílevědomost a i to, že poslouchá a učí se všechno velmi rychle." 

Muselo se říci: víc už ne

V přípravě po nemoci se musela Záhrobská hodně hlídat, aby si v tréninku neuškodila. Sluková fungovala jako hlavní ostraha. "Musela jsem být nejpřísnější, protože to někdy bylo opravdu moc. Jo. Byla jsem zlá," zasmála se. 

Záhrobská má podobně jako většina vrcholových sportovců posunutý práh únavy a bolesti. "Byla vždycky zvyklá hodně dřít a někdy za hranicemi svých možností," uvedla Sluková. Proto bylo třeba lyžařku v tréninku brzdit. "Muselo se říci: víc už ne. Poslechl trenér a Šárka pak taky. Učila se, že někdy méně znamená více. Je to nezvyklé a možná neuvěřitelné, ale i tohle se člověk musí učit," řekla Sluková. 

Kvůli slalomářce opustila vlastní praxi a devět měsíců v roce ji doprovází na závody a přípravné kempy. Za ta léta už jsou z nich kamarádky, mluví o všem a jsou si navzájem "vrbami". "Za poslední tři roky jsme strávily spolu víc času než se svými příteli," smála se Sluková. "Obě milujeme přírodu a jakési meditování. Někdy se stane přes léto, že jdeme do hor k vodopádu si tak jako zameditovat a popřemýšlet," uvedla.