Příští hry se uskuteční v roce 2016 v Riu de Janeiro a o čtyři roky později se sportovní svět sejde v Tokiu. Vzhledem k rotaci kontinentů při udělování pořadatelství tak Jižní Amerika i Asie byly pro rok 2024 předem ze hry. Afrika na své první hry stále teprve čeká, kandidaturu chystalo marocké město Casablanca, ale nakonec ji nepodalo.

Paříž by chtěla hry pořádat už potřetí a vyrovnat se tak Londýnu. Francouzi tvrdí, že většinu sportovišť už mají připravenou teď, a myšlenku uspořádat hry podporují více než tři čtvrtiny obyvatel hlavního města.

Paříž v novodobé historii při volbách třikrát neuspěla. V roce 1992 prohrála s Barcelonou a při dvou posledních pokusech ji porazily Peking a Londýn. Naposledy to bylo o pouhé čtyři hlasy a bylo to velké překvapení, protože Paříž byla výrazným favoritem.

Los Angeles se těší vysoké podpoře obyvatel

Také v Los Angeles hry už dvakrát byly, ale kalifornské velkoměsto o ně nemuselo nijak bojovat. V letech 1932 a 1984 bylo jediným kandidátem. Američané při předchozích volbách sázeli na New York a Chicago, ale neuspěli. Do nadcházející volby měl jít Boston, ale vzhledem k malé domácí podpoře to vzdal. Naopak v Los Angeles se na hry těší 80 procent obyvatel.

Řím hostil hry v roce 1960, v roce 2004 prohrál v posledním kole s Aténami. Od té doby se o olympijský oheň neucházel. Teď to ale Italové myslí vážně a dokonce už mají šéfa organizačního výboru. Luca di Montezomolo, bývalý prezident automobilky Ferrari, má bohaté zkušenosti jako hlavní manažer fotbalového MS v roce 1990.

Italové už také prozradili, že chtějí mít hry co nejvíc ve městě - medaile by se udělovali v Koloseu, lukostřelci by soutěžili na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu přímo pod okny papeže.

Podaří se Budapešti narušit monopol největších a nejbohatších zemí?

Budapešť by mohla být po Moskvě teprve druhým východoevropským pořadatelem letních her. Maďarské hlavní město podalo první přihlášku ještě v dobách Rakouska-Uherska na hry v roce 1916, pak si to ještě čtyřikrát zopakovalo, ale teď se hlásí poprvé od roku 1960.

Šanci mu dává všeobecné tažení proti gigantismu her, Maďaři navrhují rozpočet ve výši 2,5 miliardy eur (68 miliard korun), což je méně než polovina částek, s nimiž kalkulují jejich konkurenti.

Také pro Hamburk by olympijské hry byly premiérou. Než mohl vstoupit do mezinárodní soutěže, musel porazit silného domácího soupeře - Berlín. Ale ani teď není jisté, jak daleko s kandidaturou dojde. V listopadu se totiž bude o možnosti pořádat hry rozhodovat v referendu a příklad Mnichova, jehož obyvatelé před dvěma lety odmítli zimní hry pro rok 2022, varuje. Podle průzkumů veřejného mínění mají stoupenci her jen mírnou převahu.

Do poslední chvíle kandidaturu zvažovalo Toronto, ale dnes oznámilo, že ji nepodá. Podle kanadského tisku měly hry jen malou podporu obyvatel. Značnou roli sehrála negativní zkušenost Montrealu, dluhy ve výši 1,5 miliardy dolarů, které zůstaly po hrách v roce 1976, město splácelo třicet let.