Stačí zběžný pohled na aktuální tabulku Premier League, aby člověku docvaklo, že nejvyšší anglická soutěž se vrátila do vyšlapaných kolejí. Po 17. odehraných kolech patří první příčka Chelsea, druhá Liverpoolu a třetí Manchesteru City, za kterým se seřadili Arsenal, Tottenham a United. Těžko si na čele tabulky představit 'profláklejší' šestici týmů.

Po loňských šampiónech není ani památky. Leicester se krčí na 15. místě a od sestupových vod ho dělí jen tří body. Anglické mužstvo sice před dvěma týdny porazilo na domácí půdě favorizované Citizens 4:2, nicméně to je zároveň jediná výhra, kterou si Lišky připsaly v posledních osmi ligových střetnutích.

Zatímco loni šokovaly svérázným tažením za mistrovským titulem, letos mohou vyrovnat jeden nelichotivý, již dosti omšelý zápis do statistik. Ten se datuje k roku 1938, kdy museli hráči Manchesteru City skousnout sestup do druhé ligy jen 12 měsíců poté, co se stali šampióny fotbalové Anglie.

Hvězdy rychle vzplály a zase rychle pohasly

Štěstí, forma a příprava soupeřů – tak by se daly shrnout hlavní důvody, proč Leicester nedokáže navázat na svůj šokující triumf. Vedení mužstva sice v létě odolávalo nabídkám velkoklubů a udrželo jádro týmu pohromadě, nicméně hlavní tahouni Lišek to mají v letošním ročníku o poznání těžší.

Střelecké eso Jamie Vardy, který loni nastřílel 24 branek a jen o gól mu unikla trofej pro krále střelců, se letos trefil jen pětkrát. Zatímco v minulé sezoně skóroval v jedenácti ligových zápasech po sobě a překonal tak rekord Nizozemce Ruuda Van Nistelrooye, v té aktuální prožil pro změnu 17 soutěžních utkání bez gólového zápisu.

Instinkty zabijáka se v něm výrazně probudily jen v utkání proti Manchesteru City, kdy se blýskl hattrickem.

V hlasování o nejlepšího hráče Premier League za sezonu 2015/2016 porazil Vardyho jediný muž – jeho spoluhráč Riyad Mahrez. Alžírský záložník, kterého stejně jako jeho kolegu v útoku znal před mistrovským tažením Lišek jen málokdo, se v ligových statistikách umístil na pátém místě jak mezi střelci, tak mezi nahrávači. Ale ani jemu letos pšenka nekvete.

„Byly to naše hlavní ofenzivní zbraně. Ostatní týmy si asi uvědomily, že jim nesmějí nechat ani centimetr volného prostoru, jinak dopadnou špatně. Vardy i Mahrez to mají letos o poznání složitější, ale to platí o nás všech,“ vysvětloval kapitán týmu Wes Morgan.

Soupeři si na obě ofenzivní hvězdy začali dávat větší pozor už v průběhu minulé sezony, ale Vardy s Mahrezem měli v té době takovou formu a takové sebevědomí, že to s nimi neotřáslo.

A co je především důležité – dokázali s sebou strhnout celý tým, který pracoval jako hodinky od prvního do posledního zápasu. Letos se jim nedaří a zatím se nenašel nikdo, kdo by v jejich stylu vystoupil do popředí a stal se tahounem mužstva.

Evropa má přednost

Výkony Leicesteru na domácí scéně přitom ostře kontrastují s výsledky v Lize mistrů, kde anglický celek vyhrál základní skupinu a v šesti zápasech si připsal jedinou porážku. Kapitán Wes Morgan sice razantně popřel spekulace o tom, že Champions League má pro jeho tým vyšší prioritu než domácí soutěž, ovšem kroky trenéra Claudia Ranieriho hovoří o přesném opaku.

Italský kouč totiž pravidelně šetří některé klíčové hráče před zápasy na kontinentální scéně. „Domácí liga je běh na dlouho trať, zatímco v LM stačí jeden nebo dva nepovedené zápasy a je po nadějích. Našim cílem bylo postoupit ze základní skupiny a to se nám povedlo,“ zhodnotil pětašedesátiletý rodák z Říma.

Účast v Lize mistrů každopádně vzala Liškám jednu z výhod, kterou měly loni oproti ostrovním velkoklubům. Zatímco Ranieri a spol. se mohli v klidu soustředit na domácí trávníky, City nebo Chelsea musely rozprostřít své síly mezi oba podniky. A to si žádá široký a zároveň kvalitní kádr, jinak mužstvo pohoří minimálně na jednom poli.

Nohama zpátky na zemi

Existuje ale i jedno prosté vysvětlení – Leicester loni prožil úžasnou sezonu a to, čím si procházejí hráči, trenéři i celý realizační tým v posledních měsících není strmý úpadek, nýbrž jen návrat k standardní výkonnosti.

I ty nejlepší a nejbohatší týmy prožívají tu štědřejší, tu hubenější sezony, jen Lišky měly to štěstí (a zároveň smůlu), že předvedly bombastickou jízdu, na které je v posledních letech fotbalový svět bohužel hodně skoupý. Proto může jejich postavení v ligové tabulce vyvolávat mylný dojem, že snad v Leicesteru přes léto rozprodali celý tým.

„Před začátkem minulé sezony jsem si stále opakoval: 'musíme uhrát alespoň 40 bodů, minimálně 40.' Když jsem tvrdil to samé letos v létě, hodně lidí si myslelo, že jen žertuju. Ale já věděl, co může přijít. A taky to přišlo. Nebyl to konec světa, jen návrat do reality,“ dodal Ranieri.