Nadalův comeback rozhodně neprobíhá tak, jak se čekalo. Na druhou stranu jeho chvíle obvykle přicházela až se startem antukové sezóny. Faktem ale zůstává, že letos se mu příliš nedařilo ani na turnajích, které v minulém roce vyhrál. V Dauhá vypadl hned v prvním kole po porážce od Michaela Berrera, v Riu prohrál semifinále s Fabiem Fogninim. Španělský tenista přitom semifinále na antuce neprohrál dlouhých dvanáct let. Alarmující je však hlavně kvalita tenistů, kteří ho dokázali porazit.

V letošním roce se Nadal potkal na kurtech jen se dvěma hráči světové TOP 10, přičemž oba zmiňované zápasy prohrál. Nejprve ve čtvrtfinále Australian Open nestačil na Tomáše Berdycha, který ho porazil ve třech setech poměrem 6:2, 6:0 a 7:6 (7:5). Právě Nadal je přitom neoblíbeným soupeřem českého tenisty, který s ním prohrál sedmnáct z posledních osmnácti zápasů. Ve čtvrtfinále turnaje v Indian Wells zase španělský tenista prohrál s Milosem Raonicem 4:6, 7:6 (10:8) a 7:5, a to přesto, že měl v utkání k dispozici hned tři mečboly.

Po turnaji v Buenos Aires, který se musel obejít bez účasti některých elitních hráčů, se přitom mohlo zdát, že se populární Španěl vrací do staré formy. V tamním finále totiž porazil Juana Mónaca hladce 6:4 a 6:1, přičemž nečelil ani jednomu brejkbolu. Pro Nadala to znamenalo zisk prvního titulu od loňského French Open, čímž ukončil devítiměsíční období sucha, a zároveň 46. titul na oblíbené antuce. Větší počet titulů dokázal na tomto povrchu získat pouze legendární Argentinec Guillermo Vilas.

Nadalovo trápení však pokračovalo i v třetím kole turnaje v Miami, v němž tehdejší světová trojka podlehla svému krajanovi Fernandu Verdascovi, do turnaje nasazenému na 29. pozici, po setech 6:4, 2:6 a 6:3. V samotném zápase sice 28letého Španěla zdobila pro něj typická urputnost, zároveň ale předváděl pasivnější tenis, než na jaký byli diváci v jeho podání zvyklí. Spekulace novinářů, že se na jeho výkonu podepsala skutečnost, že si v tréninku podvrtnul kotník, Nadal hned po zápase rázně odmítl: "Zdravotní problémy jsou za mnou. Mohu hrát. Hraji už několik týdnů. Není pro to omluvy."

Již nyní je jisté, že po výsledkově nepovedeném Miami ho čeká pád na páté místo světového žebříčku. A brzy může být ještě hůř. Španělovi sice příliš nepomáhá, že se jeho největším soupeřům – tedy Novaku Djokovičovi, Rogeru Federerovi a Andymu Murraymu – v první polovině nové sezóny celkem daří, sám ale přiznává, že momentálně mu je největším soupeřem vlastní psychika: "Není to otázkou tenisu samotného. Jde o to, abych byl při zápase uvolněný. Moje hra se během měsíce a půl hodně zlepšila. Pořád jsem ale při těch důležitějších bodech hodně nervózní. Už si tolik nevěřím, že trefím míček tam, kam chci."

Ztracené sebevědomí by Nadalovi mohl vrátit turnaj v Monte Carlu, který startuje 12. dubna. Právě na tamních kurtech se mu v minulosti hodně dařilo, jeho osm titulů je totiž rekordem turnaje. Skutečným vrcholem sezóny je ale pro španělského tenistu bezesporu French Open, na němž bude od 24. května usilovat o jubilejní desátý titul. Na jeho výhru by dnes vsadil jen málokdo. Během celé své kariéry ale Nadal na Roland Garros prohrál jen jeden jediný zápas. A to z něj činí černého koně turnaje. 

Autorkou je externí spolupracovnice redakce Tereza Polaczyková