„Pomalu mi tečou slzy, když to mám vyslovit, ale v Táboře nepojedu,“ oznámil Štybar. „Jsem z toho vážně moc zklamaný. Být MS v Belgii, vůbec bych to tak těžce neřešil. Ale jde o Tábor, který mi změnil kariéru, cítím k němu obrovské pouto. Jsem mistr světa, mám krásné kolo a duhový dres. Tak moc jsem si chtěl vychutnat tyhle pozice, ale prostě to nejde,“ dodal.

Štybar připustil, že musel učinit nejtěžší rozhodnutí v kariéře. Existuje ale ještě naděje, že se v Táboře objeví. „Možná tak jedno procento. Ale... Ne, ta šance je minimální. Jel bych tam pouze pro fanoušky a bez ambicí, jen abych se zúčastnil, a to by nebylo dobře. Naopak, to by bylo nejhorší, co může být. Přestože je cyklokros má srdeční záležitost a první láska,“ prohlásil.

Štybarovi, který se v únoru vrátil ze silnice zpět do terénu a opět porazil všechny cyklokrosové specialisty, se stal osudným říjnový silniční závod v Belgii. Při pádu si ošklivě poranil rameno a následky nestihl doléčit. Šampionát na jihu Čech je pro něj příliš brzy.

„Nemusel jsem test dělat, abych věděl, že jsem na tom po zranění a nucené pauze špatně. Vím, že se do formy dostanu rychle, na návrat k závodění to ale vidím až na jaře,“ přiznal Štybar.

Rameno pořád zlobí

Na silnici může trénovat bez omezení, ale v terénu je to problém. „Pokud přijedu k obrubníku a chci si přizvednou kolo, tak to prostě nedokážu. Rameno mě pořád bolí. A v krosu si dávám kolo na pravé rameno a zvedám ho pravou rukou,“ popsal 28letý cyklista.

Aby mohl v Táboře v konkurenci uspět, potřeboval by absolvovat vánoční sérii cyklokrosů. A to nemůže. „Bez toho pořádně nenatrénuji techniku, rychlý start, zrychlování, seskočení z kola, běh s kolem na rameni. Do toho se nevžijete během týdne,“ vysvětlil Štybar, který vlastní duhový dres pro mistra světa v cyklokrosu v elitní kategorii z let 2010, 2011 a 2014.