Britský mistr světa dojel jak před svým týmovým kolegou Nicem Rosbergem, tak i před Sebastianem Vettelem z Ferrari.

Nutno uznat, že výrazná dominance jednoho týmu není ve formuli 1 ničím novým. O nadvládě Michaela Schumachera mezi roky 2000 až 2004 již bylo napsáno mnohé. V roce 2006 ve formuli 1 dominoval Fernando Alonso (Renault), který v prvních devíti závodech sezóny získal šest vítězství a tři druhá místa.

Ještě výraznější byla nadvláda týmu Brawn v první polovině sezóny 2009, po níž následovala čtyřletá neporazitelnost Vettela. Od loňského roku pak formuli 1 kraluje právě Mercedes. Změnilo se vlastně jediné: vzhledem k omezenému vývoji motorů je velmi pravděpodobné, že pokud nedojde ke změně pravidel, aktuální stav potrvá až do roku 2020.

O budoucnost svého sportu si po víkendu v Austrálii dělali starosti i samotní představitelé některých týmů. Nejhlasitějším kritikem současného stavu se ukázal být Helmut Marko z týmu Infiniti Red Bull Racing, jehož zaměstnavatel dokonce hrozí odchodem z formule 1: "Má smysl pokračovat? Mercedes je absolutně dominantní, a pokud zůstane v platnosti současný motorový koncept, nikdy se jim nevyrovnáme. Když jsme vítězili, tak nikdy s takovou výhodou jako Mercedes. Má skvělé auto, fantastický motor i dobré jezdce. Ale jejich náskok je natolik velký, že se pole rozdělí do tří skupin. To pro F1 není zdravé." 

Nečekaně výstižný byl již vloni při hodnocení aktuálního stavu formule 1 někdejší šéf týmu Renault, Flavio Briatore: "To, co máme teď, není formule 1. Formule 1 je něco zcela jiného." Slavný Ital tehdy kritizoval zejména zvuk motorů, "falešné" předjíždění s pomocí systému DRS i celkové pojetí závodů. Piloti se podle něj spíše než gladiátorům podobají účetním, kteří šetří palivo, vůz i pneumatiky.

Divácká krize

Faktem zůstává, že v posledních letech formuli 1 rapidně klesá sledovanost. Ačkoliv je trend poklesu prakticky celosvětový, nejviditelnější je v Latinské Americe, kde dosahuje téměř 50 procent. O výrazném poklesu se ale dá mluvit i v případě Španělska či Itálie, kde jde o zhruba 20 procent.

Jedním z klíčových trhů je německý, na němž byl zaznamenán 10 procent pokles sledovanosti. Oficiální zdroje uvádí, že zatímco v roce 2008 sledovalo formuli 1,6 milionu televizních diváků, v roce 2012 jich bylo 500 milionů a v loňském roce už jen 450 milionů. Jediným trhem, který se vzpírá celosvětovému úpadku sledovanosti, je americký, na němž byl v roce 2014 zaznamenán 10procentní nárůst sledovanosti proti roku předcházejícímu.

Za náhlým vzrůstem zájmu Američanů o formuli 1 nejspíše stojí opětovné začlenění Velké ceny USA do kalendáře formule 1, ke kterému došlo v roce 2012. Zhruba dvanáct a půl milionu amerických diváků ale formuli 1 nespasí.

Kdo bude další z kola ven?

Již nyní na klesající počet diváků doplatila Velká cena Německa, kterou v loňském roce navštívilo pouhých 52 tisíc diváků. Německý závod byl sice naplánován na 19. července letošního roku, oba německé okruhy ale pořadatelství z finančních důvodů odmítly. Velká cena Německa, která dosud patřila mezi tradiční závody kalendáře formule 1, se tak nepojede poprvé od roku 1960. Jelikož se s finančními problémy dlouhodobě potýká několik dalších okruhů, včetně legendárního Spa-Francorschamps, nabízí se otázka, kdo kolotoč formule 1 opustí jako další.

Rok 2017 by pro formuli 1 mohl být rokem přelomovým. V současnosti totiž jednotlivé týmy zvažují možnost nasazení motorů s výkonem přes 1000 koní, které by znamenaly horší ovladatelnost vozů a zároveň by zdramatizovaly momentálně dost jednotvárné závody. Vzhledem k vysokým finančním nákladům přechodu na jiné motory ale k této změně nemůže dojít dříve než za dva roky. A to už by mohlo být pro bývalou královnu motoristických disciplín příliš pozdě.

Autorkou je externí spolupracovnice redakce Tereza Polaczyková