"Je to jeden z mých největších úspěchů," radovala se zanedlouho devětadvacetiletá Birnerová po středečním vítězství. Třetí kolo ve Wimbledonu přirovnala k finále na turnaji WTA v Taškentu v roce 2011 a 3. kolu na Australian Open 2007. 

Právě před šesti lety, po třetím kole v Melbourne, se zdálo, že se ve dvaadvaceti letech pevně usadí v elitní stovce. V žebříčku se vyšplhala na 59. místo světa, jenomže o rok později si zranila zápěstí, musela i na operaci kolena a to ji srazilo. 

"Dva roky jsem se trápila. Začínáte zespodu, musíte jezdit nejmenší turnaje, hrát kvalifikace, což je těžký, protože konkurence se strašně zvedla. Mladý holky jsou sice až mezi dvoustovkou a pětistovkou, ale hrajou moc dobře," řekla Birnerová. 

Objíždět malé turnaje je náročné psychicky a také finančně, protože dotace jsou malé a náklady vysoké. Birnerová ale vytrvala. "Mě tenis vždycky bavil a pořád jsem doufala. Musíte doufat," měla pevnou víru a podporu přítele Ondřeje. "Držel mě nad vodou, bez toho bych se nikdy v životě nahoru zase nedostala," děkovala. 

Vstávají v šest hodin ráno

Ani letos se nezdálo, že by mělo dojít ke změně. V žebříčku je aktuálně na 152. místě a před Wimbledonem musela projít kvalifikací. Tu ale zvládla a v All England Clubu hraje dvouhru poprvé po šesti letech. "Vždycky jsem měla trávu ráda, protože hraju rychle a míče sklouzávají, což je nepříjemné pro soupeřky," řekla. 

Především se cítí zdravotně v pořádku a hraje, jak si sama představuje. "Můžu se spolehnout na základní údery i na servis, chodím do toho," usmála se. 

A ještě jedna věc Birnerové v Londýně pomáhá. Cítí se tady jako doma. Proč? Protože vždy bydlí u rodiny Bruntů, kam jezdí už 11 let. "Mám u nich zázemí, starají se mě jako v bavlnce," rozzářila se tenistka, která k nim zpočátku jezdila do penzionu. "Po letech řekli, Evčo, patříš do rodiny a můžeš tady být jako doma. A jsem." 

Anglická rodina s Birnerovou doslova při turnaji dýchá. Vstávají v šest hodin ráno, aby vystáli frontu na lístky a dodržují s tenistkou každodenní rituály. "Třeba jejich synovi jsme koupili trenky, které každý den nosí. Jsou to vyhrávací barevný trenky, každý den se perou a má je na sobě. A každý jíme rizoto," prozradila. 

Ve Wimbledonu pomáhá Birnerové její o pět let mladší sestra Hana, která ji podržela ve finále kvalifikace. U kurtů fandí i trojice kamarádů jejího přítele, takže má na zápasech velkou podporu. "Dodali mi strašně energie," řekla Birnerová. 

Vítězka tří turnajů ve čtyřhře na okruhu WTA si za postup do třetího kola vydělala 63 tisíc liber, skoro dva miliony korun. "Nějaká odměna bude, představu mám, ale jasné je, že půjdou třeba do tenisu, nebo si je shromáždím," uvažovala. 

V turnaji navíc nemusí ještě skončit. V pátek ji čeká v boji o osmifinále Monica Puigová z Portorika. "Není to Serena (Williamsová), takže je to hratelné," řekla. Třeba si tak v případě postupu splní další sen a zahraje si na velkém kurtu.