Doposud nejvíce museli ocenění sportovci na krku unést během letních olympijských her v Barceloně v roce 1992 - tehdy "zlato" vážilo 231 gramů. Největší, 107milimetrový průměr měly díky neobvyklému designu medaile ze zimní olympiády v Turíně v roce 2006. Uprostřed měly otvor, a tak připomínaly olympijské kruhy. Medaile z nynějších her měří v průměru 85 milimetrů a je sedm milimetrů silná. O zlaté medaili z Londýna se dá říci, že je stříbrná. Žlutého kovu obsahuje jen 1,34 procenta, zato stříbra 92,5 procenta. Z více než šesti procent ji tvoří měď. Podle pravidel Mezinárodního olympijského výboru musí být ve "zlatu" nejméně šest gramů zlata. Za to, že se cena zlaté medaile z letošní olympiády vyšplhala na nějakých 700 dolarů, může hlavně růst cen drahých kovů v posledních letech. Kdyby byl nejcennější kroužek celý ze zlata, houpalo by se vítězům na krku 22.000 dolarů. Organizátoři rozhodují, jak bude medaile z her vypadat Investopedia připomíná, že je to sto let od doby, kdy olympijští vítězové naposledy dostali medaile celé ze zlata. Na hrách ve Stockholmu jedno "zlato" vážilo okolo 24 gramů. Zlaté, stříbrné a bronzové medaile se rozdávají od roku 1904. Na prvních novodobých olympijských hrách, které se konaly o osm let dříve, vítěz dostal stříbrnou medaili a druhý závodník měděnou. O tom, jak bude medaile z her vypadat, rozhodují organizátoři. Na těch z Londýna, které pocházejí z královské mincovny, je zobrazena řecká bohyně vítězství Niké. Vyrobit jednu medaili prý zabere deset hodin.