To je změna, takový jste v posledních letech nebyl... 

"Člověk na sebe nechce vytvářet tlak, ale tak to je. Jen zlatá medaile se zapíše do historie. Zlato bere všechno. Když jdu do závodu, nechci být druhý, když vím, že to není to nejlepší. Tak si to v hlavě nemaluju. Medaile nebude propadák, ale mě zajímá jen vítězství." 

Jak dlouho vám trvalo, než jste k tomu došel? 

"Člověk chce vždycky vyhrát. Ale až teď vám to říkám. Samozřejmě, když jsem se dostával do špičky, tak jsem chtěl hlavně medaili. Ale průběh sezony mi dodává sebejistotu, že o to zlato můžu bojovat, Nevím, proč bych si to měl stavět níž. Řekl jsem to, vytvářím si na sebe tlak, ale je to tak." 

Jaký je rozdíl mezi Veselým před dvěma lety a letos? 

"Prošel jsem si vrcholnými akcemi, hodně jsem toho zažil, takže k tomu už přistupuji jinak. Dřív jsem byl z Diamantové ligy vyplesklej a nervózní, teď už to tak neřeším. Už to pro mě není takové haló, zkušenosti mi uklidňují hlavu. Dostávat dobré rady je fajn, ale tělo potřebuje zažít zkušenost." 

To Vám chybělo i na olympijských hrách v Londýně, kde jste byl čtvrtý? 

"Myslím, že tam to nebylo o hlavě. Stresové situace mi pomáhají, ale tam už to asi bylo nadmíru. Byl to stres dlouhou dobu. Srazilo mě to dolů, byl jsem unavený a nedokázal jsem to ze sebe vyždímat. Teď jsem z toho ponaučený, musím si pohlídat, abych dobře spal, vnitřně to tolik neprožíval. Ale kdybych v Londýně vyhrál, kdo ví, jak by se to letos vyvíjelo. Každá zkušenost je k něčemu dobrá." 

Pomohl Vám k tomu i psycholog? 

"Před olympiádou jsme na tom pracovali, abych neprožíval a neřešil moc věcí najednou, jiný problém tam nebyl. Spíš mám problémy se spánkem a dlouhodobým stresem. Psycholog mi může něco říkat, ale já věřím spíš sobě, vyřeším si to uvnitř sám se sebou. Pokud to nedopadne dobře v Moskvě, tak už asi je něco špatně, budu to muset nějak řešit. Ale hlavně jsem to já, kdo si to sám musí v hlavě srovnat." 

Pomohou Vám v tom také obrovské zkušenosti trenéra Železného? 

"Určitě to hraje velkou roli, beru jeho informace hodně vážně. On to ale prožíval ze své pozice, každý to má jinak. Trenér může radit, dávat ty nejlepší informace, ale je na mě, jak to využiju, jak s tím naložím. Tohle umí Bára (Špotáková), proto je šampionka." 

Jaký je rozdíl mezi tím vyhrát za 85 metrů nebo být druhý a hodit 90?

"Kdybych hodil 85 a vyhrál, to by bylo v pohodě. Ale hodit 90 a prohrát, to si moc nedokážu představit. To by bylo spíš zklamání. I když bych prohrál po boji, lépe bych se s tím vyrovnával." 

Mimochodem Bára Špotáková s Vaší skupinou opět trénuje, jak vidíte její návrat? 

"Chodí ráno běhat, je vidět, že jí to chybělo. Říkali jsme si, že by na MS mohla jet, docela by soupeřky asi vystrašila (smích). Viděl jsem ji házet, pro ni je to přirozený pohyb, nic z toho neztratila, je to pěkné se na ni dívat. Nebude mít problém se vrátit."