"Nadšení nejsme. Nemáme zlato. Podle britské statistiky úspěšnosti zemí jsme na olympiádě skončili pod hranicí padesáti. Podle americké statistiky jsme na tom lépe, protože počítají všechny medaile. Na druhé straně jsem si jistý, že každý slovenský sportovec s malými výjimkami ze sebe vydal maximum," řekl novinářům šéf Slovenského olympijského výboru František Chmelár. Slovenská média varují, že by se olympijským výpravám mohlo v budoucnosti dařit ještě hůře. Podle internetového serveru deníku SME se ve slovenském sportu prostě jen děje to samé, co v jiných oblastech života. Nejšikovnější sportovci, zejména pak nejšikovnější trenéři, odcházejí do zahraničí, protože se doma nemohou uživit. Chybí nám materiální základna. Nedržíme krok se světem "Každý sportovní profesionál světa prošel základní školou. Je úplně jedno, jestli si ho tam všiml učitel či agent, ale potkali se. U nás je tam ale nikdo nehledá. Stát ani město jim navíc nejsou schopni postavit či alespoň zrekonstruovat tělocvičnu nebo bazén," uvádí komentář SME. Podobným názorům dává za pravdu i šéf slovenské výpravy v Londýně Ľubor Halanda. Podle něj se potvrdilo, že sportovcům musí pomáhat zkušené realizační týmy. Bez jejich podpory je v současném sportovním světě k úspěchům daleko. "Výkony slovenských sportovců jsou odrazem podmínek, které naše společnost vytváří během posledních 20 let. Pokud se to nezlepší, tak můžeme těžko čekat lepší výkony. Chybí nám materiální základna, metodika, nedržíme krok se světem," uvedl Halanda. Zlaté medaile pro Slovensko dosud získávali jen vodní slalomáři. Z Londýna se však nejúspěšnější slovenský sport vrací jen se dvěma bronzy. "Ve vodním slalomu jsme měli dosud díky čunovskému kanálu velkou výhodu. Od olympijských her v Sydney se postavilo asi 50 moderních a náročných vodních umělých kanálů. To dalším zemím umožnilo, aby se na olympijské soutěže mohly důkladně připravit. Ani ve vodním slalomu už není jednoduché zvítězit," dodal Chmelár.