Z lodi do kanceláře a zpět. Kanoista Ježek je na MS opět ve dvojroli
12. 9. 2013 – 22:16 | Vodní slalom | Danica Klein | Diskuze:

Malé déjà vu prožívá na mistrovství světa ve vodním slalomu v Praze-Troji Stanislav Ježek. Když byl v Praze světový šampionát před sedmi lety, fungoval ve stejné dvojroli závodník-organizátor. Tehdy vedle zajišťování komunikačních technologií a IT vybojoval také bronzovou medaili v individuálním závodu, k čemuž má prý zatím daleko, i když z dnešní kvalifikace bez problémů postoupil.
"Ale domů jít nemůžu, ještě tady mám dost práce," prohlásil po postupu mezi semifinálovou třicítku. Kdyby měl dva pražské šampionáty porovnat, ten letošní je větší. "Rozhodně bych zkrátil trať," zdálo se mu, že 25 branek v kanálu je moc.
Ale také ostatní práce má až nad hlavu. "Je to odraz doby a celé společnosti, že ve snaze všechno zjednodušit se dělá všechno složitější a komplikovanější," prohlásil.
Říká si, že práce je víc jen proto, že je vodní slalom populárnější a sleduje ho víc lidí. "Já si skoro nedovedu představit, jak se dělaly závody v době, kdy nebyly počítače a internet. Dneska vám nejde deset vteřin internet a tady řve tolik lidí, že mám pocit, jako by tu netekla voda," pokrčil rameny.
"Na organizátory se po světě kladou stále větší nároky. Chceme všechno ještě lepší, a ono kolikrát už to ani moc nejde nebo to stojí neúměrně velké úsilí a bohužel i peněz," uvedl.
O medaili nemluví
Třebaže dnes jel až ve tři hodiny odpoledne, v Troji byl už od půl osmé. Pomáhal zástupcům vodácky rozvojových zemí ovládat program na porovnání videa z jízd všech závodníků. "Mohou se učit z jízd lepších soupeřů, zjistit, kde dělají chyby. Silné země na to mají lidi, ale tady mohou všichni přijít s počítačem a stáhnout si všechny jízdy a porovnat si je," vysvětloval Ježek.
Potom zálohoval aktivní prvky počítačových sítí pro případ výpadku proudu, postaral se o linku pro Český rozhlas a ve dvě šel na vodu. Podle mnohých to ale není ideální příprava na závod. "Samozřejmě, že mi to občas někdo předhazuje," uznal. "Jenže já kdybych nejel občas sekat trávu na chalupu na hory, tak by mě to ježdění na vodě jinak nebavilo, takže bych to asi vůbec nedělal," vysvětlil.
A je si vědom, že mu je také 36 let. "Takže jsem připraven přiměřeně k mému věku," usmíval se. "Nejsem šílenec, který by zapomněl, kolik mu je a trénoval od rána do večera a v noci šlapal na rotopedu. Já mám život jako běžní lidé, kteří chodí do práce, jen s tím rozdílem, že já chodím do práce na vodu. Mám ale i jiné zájmy a jiné starosti," uvedl.
Před jízdou mu stačí půl hodiny na rozježdění. "Někteří chodí hodinu před, pak ještě vylezou, mně to ale přijde plejtvání času," usmíval se.
Před sedmi lety hovořil o tom, že medaili vybojoval právě i díky tomu, že byl v organizačním výboru. "Ale tak to asi úplně není. I když je jasné, že je příjemnější, když máte co dělat a nenudíte se a nečekáte jen na start. Čas utíká líp," řekl.
Ale o medaili nemluví. "Snad jen, že nebude platit magie čísel," připomněl OH v Pekingu, kde byl s pětkou pátý, či MS před dvěma lety v Čunovu, kde byl se čtyřkou čtvrtý. V Troji má dres s číslem 11, což by znamenalo první nepostupové místo do finále.