Jaromír Jágr před několika dny rozjásal tisíce a možná miliony hokejových fanoušků po celém světě. V zápase NHL proti Detroitu vstřelil svojí první branku za Calgary, byl vyhlášen první hvězdou zápasu a hokejku daroval fanouškům. Americký příběh kladenského odchovance tak píše další kapitolu a Jágra opět oslavuje každý milovník hokeje – zvláště pak ten zámořský.

Věnuje se odvětví, o kterém dosud příliš slyšet nebylo - basketbalu 3x3. Co víc: je v něm světovou hvězdou, vždyť přispěla k titulu mistryň světa a dostala se na první místo ve světovém žebříčku. O Sáře Krumpholcové zřejmě ještě uslyšíte; i proto, že sport, který dělá, už je také olympijský.

Jak se stát ve sportu výjimečným? Jen hodiny intenzivního tréninku už dnes nestačí. Sportovci po celém světě hledají každou maličkost, díky které by získali výhodu nad konkurencí. Hlídají si stravu, dřou v kondiční přípravě, věnují se různým metodám regenerace, snaží se ukočírovat vlastní mysl. Vít Schlesinger je pro ně proto ideálním pomocníkem: na všech zmíněných oblastech pracuje. "Já jen ukazuji cestu a dveře. Ale klíč musí najít sami sportovci," říká 32letý Schlesinger.

Český fotbal dál hledá svoje dno. Zatímco reprezentace ho našla v Norsku, delegáti se k němu prokopali už na Valné hromadě. Moravané na ní zachraňovali český fotbal před Romanem Berbrem tak úspěšně, že mu Berbr vládne dál. O moc se nyní musí přetahovat tento "poslední skaut fotbalové demokracie" se zbohatlíky z Pekingu a hazardním králem. Ale i jeho mocenské ambice už dostaly první sponzorský políček.

Nemuseli nikdy nikoho trénovat, a přesto je o ně jako o kouče zájem. O kom je řeč? O bývalých tenisových hvězdách, které si stále častěji najímají současní hráči jako trenéry. Trend, jehož boom vyvolal Andy Murray s Ivanem Lendlem, nyní znovu nabírá na síle. Skutečně však tak zvaní superkoučové dokáží s tenisty zázraky?

Dramatické události provázející československé gymnastky na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 jsou málo známé, přitom by se klidně mohly stát námětem pro hollywoodský film. Pro osm mladých žen to ale byla holá realita, kdy se nesmírná radost mísila s obrovským smutkem. Devátá gymnastka se pak stala jediným sportovcem na světě, jemuž byla udělena zlatá olympijská medaile in memoriam.

Šéf českého fotbalu Miroslav Pelta několik let zoufale toužil postavit národní stadion. V zákulisí se mu lidově říkalo "Peltův památník". Svůj sen ale nikdy nenaplnil a pravděpodobně už nikdy nenaplní. Pelta nyní čeká ve vazbě na soud kvůli stamilionovým dotačním podvodům. Kdyby ale stadion stál, mohl být skutečným pomníkem toho, co byl Pelta ochotný pro český fotbal udělat – obcházet zákon a spát s úřednicemi.

Žijí zdánlivě perfektní životy. Mají pohádkové platy, obdivují je tisíce fanoušků, živobytí je pro ně zároveň koníčkem. Přesto dráhy mnoha sportovních hvězd končí tragédií. Hokejisté Pavel Kábrt, Miroslav Hlinka a naposledy fotbalista František Rajtoral spáchali sebevraždu, všichni v mladém věku. Co je k tomu vede? "Hráči si uvědomují, ze přiznáním chyb mohou ztrácet na ceně a posilují svou image spokojených a úspěšných. Všichni ale máme problémy," vysvětluje mentální kouč Jiří Kastner, který spolupracuje s řadou vrcholových sportovců.