Prohra Slovenska 0:2 se Slovinskem totiž znamená již pouze teoretické postupové naděje vzhledem k tomu, že Slovinci, kteří mají před Čechy na druhém místě tabulky stále dvoubodový náskok, zakončí kvalifikaci na hřišti velmi slabého San Marina. Zápasu předcházely střety polských fanoušků s policisty v okolí stadionu, ale na něm vládl v hledišti poměrně klid. Poláci se ve svém sektoru věnovali podpoře svého týmu, na české straně byla až příliš chladná atmosféra, která korespondovala se sychravým počasím. Podobně vypadala i česká hra, přestože byla postavena hodně ofenzivně. K dvojici typických útočníků Barošovi s Papadopulosem se měl podle trenérských záměrů dotahovat i Pudil, naopak Rosický měl mít ve středu hřiště více prostoru pro tvorbu hry. To se však dařilo částečně jen na začátku a konci první poločasu, jinak byl český celek dlouho neškodný. Baroš s Rosickým se sice snažili několikrát narážečkami rozhodit defenzivní val, jenže ten byl pozorný. Řada soubojů ve středu hřiště, nepřesnosti v rozehrávce a malá kreativita byly hlavními znaky české hry, zatímco Poláci hráli dopředu podle očekávání jednoduše. Po zisku míče následoval kolmý pas za obranu, kde se museli čeští stopeři hodně otáčet, aby eliminovali rychlost soupeře. V první slibné šanci se proto ocitli Poláci, ale závar v šestnáctce ve 20. minutě nedotáhli do konce. Ve 33. minutě se po jednom z mnoha rohů dostali dokonce i k vydařené střele, ale Jelenovu ránu Čech u tyče vytlačil na roh. První trochu nebezpečná střela šla na branku Kowalewského, který nečekaně nahradil Dudka, až ve 36. minutě, ale Jankulovski svoji ránu z hranice šestnáctky nedokázal protlačit do branky. O minutu později se celý stadion na pár vteřin dokonce radoval z Barošova vedoucího gólu, jenže rozhodčí gól neuznali kvůli předchozímu ofsajdovému postavení Papadopulose. I proto o přestávce panovala na Letné rozpačitá atmosféra, která se ale brzy změnila v radostné ovace, které měl na svědomí čerstvě střídající Necid. V 51. minutě se totiž po kolmici od Rosického protáhl do šestnáctky, vyhrál osobní souboj s dvěma obránci a se štěstím s pomocí tyče poslal míč do sítě. V ochozech se slavilo, všichni domácí fanoušci se radovali, že cesta na mistrovství světa není ztracena. Zanedlouho byl ale v ochozech přes vedení podezřelý klid a řada diváků se chytala za hlavu. Za to ale nemohlo dění na trávníku, ale vývoj v bratislavském souboji, kde se vedení ujali Slovinci. Letenské hlediště si pak oddychlo, když Čech zlikvidoval Jelenovu hlavičku mířící do rohu jeho branky, chvíli nato přišlo zklamání, protože Baroš neproměnil sólo po dalším vynikajícím pasu od Rosického. Záložník Arsenalu byl ale nakonec i na počátku druhého gólu: v 72. minutě vybojoval míč, po kterém Pospěch poslal centr na hlavu Plašila, jenž našel přesně skulinu u bližší tyče. Vzhledem k výsledku v Bratislavě ale nakonec ani dvoubrankové vítězství zřejmě k postupu stačit nebude, i proto se fotbalisté na trávníku po vítězství ani neradovali.
Výsledek: Česká republika - Polsko 2:0 (0:0) Branky: 51. Necid, 72. Plašil. Rozhodčí: Larsen - Sonderby, Norrestrand (všichni Dán.). ŽK: Jankulovski, Necid - Polczak, Iwanski, Glowacki. Diváci: 14.010. Sestavy: ČR: Čech - Pospěch, Sivok, Hubník, Jankulovski - Plašil, Rosický (78. Jarolím), Hübschman, Pudil (86. Štajner) - Papadopulos (46. Necid), Baroš. Trenér: Hašek. Polsko: Kowalewski - Rzežniczak, Glowacki, Polczak, Gancarzyk - Blasczykowski (67. Peszko), Iwaňski, M. Lewandowski, Obraniak - Grosicki (81. Janczyk), Jeleň (64. R. Lewandowski). Trenér: Majewski.