Český celek si nevytvořil žádnou větší šanci a většina reprezentačních nováčků ve zkoušce propadla. 

Zápas začal v odpoledním horku, přesto Češi hráli poměrně svižně a pozměněná sestava se snažila zvrátit pohled na tým, který v prvním utkání se Spojenými arabskými emiráty prohrál po bezbrankové remíze a penaltovém rozstřelu.

V úvodu se několikrát pokusil obranu soupeře zaskočit Papadopulos, ale jeho snaha přišla vniveč a česká hra začala upadat. Marné byly pokyny trenéra Bílka, aby hráči přidrželi míč a hráli svůj fotbal; všechny české akce končily před šestnáctkou výběru Bertiho Vogtse. 

S přibývajícími minutami začali Ázerbájdžánci dělat českému týmu potíže rychlými křídelními akcemi, protože soupeř v systému 4-3-3 špatně pokrýval krajní prostory. Ve 32. minutě z jedné takové akce přišel Medveděvův centr, na který si vyskočil dynamický Džavadov a dostal papírového outsidera do vedení. 

Češi mohli v zápětí vyrovnat po akci Papadopulose. Ten ale místo střely volil zpětnou přihrávku téměř mimo šestnáctku, na kterou si až z pozice beka naběhl Pudil, jenž v dobré pozici netrefil branku. S přibývajícím časem pak ale kombinace stále více vázla. 

Druhý poločas přinesl z pohledu Bílkova výběru přece jen zlepšenou hru, kombinace už nekončily výlučně na kopačkách soupeře a dvakrát se dostali hráči i do koncovky. V 57. minutě hlavičkoval Papadopulos mimo, v 65. pálil Blažek do náruče gólmana Farhada.

V závěru sice český celek soupeře přitlačil, ale vyloženou šanci, natož vyrovnání si nevypracoval. Navíc v předposlední minutě po gólu Abušova inkasoval podruhé a potupná prohra se slabým soupeřem byla na světě. Od porážky 0:1 v Lucembursku před čtrnácti lety s horším týmem Češi neprohráli.