Soccer tu nikoho nezajímá, říkalo se v Americe před lety. Dnes je realita zcela odlišná. Prim stále hrají klasické americké sporty jako baseball či americký fotbal, jeho evropská varianta však zažívá raketový nárůst popularity. Angažmá Lionela Messiho v Interu Miami je pomyslnou třešničkou na dortu. A až v roce 2026 začne ve Spojených státech mistrovství světa, fotbalová horečka dosáhne nové úrovně.

Každý sport v jakékoliv zemi potřebuje svou tvář, hlavní hvězdu. Tím, čím byl pro Čechy ve fotbale Čech nebo Nedvěd, je v Americe Christian Pulisic. Ač jméno zdědil po chorvatských předcích, narodil se v Pensylvánii. Už v sedmnácti letech hrál za áčko Borussie Dortmund, pak následoval drahý přestup do Chelsea. Později byl jmenován i kapitánem americké reprezentace, kterou vedl i na loňském šampionátu v Kataru.

V Londýně doplatil na zranění a nestálou formu, proto se v létě za 20 milionů eur stěhoval do AC Milán. A začalo nefalšované šílenství. Na italské město se v tu ránu stočila pozornost všech fotbalových fanoušků v USA. Na nějaký klubismus se tu příliš nehraje, všichni chtějí sledovat tým, kde hraje Kapitán Amerika, jak Pulisicovi podle známé komiksové postavy přezdívají.

Podpis talentovaného křídelníka se okamžitě ukázal jako skvělý marketingový tah. „Registrujeme neuvěřitelný nárůst zájmu na americkém trhu. Devadesát procent dresů, co prodáváme, je se jmenovkou Pulisic,“ rozplýval se pouhý týden po přestupu generální ředitel klubu Giorgio Furlani.

Blázinec během léta nepolevil. Prodejci hlásili vzrůst tržeb o stovky procent. Ze všech dresů, které se po celém světě včetně Itálie během prázdnin prodaly, jich přes 45 procent mělo na zádech Američanovo jméno. „Žiju v New Yorku a o Milánu se kolem mě baví lidé, kteří o Serii A nikdy ani nezavadili,“ líčil jeden z fanoušků v komunitním klubovém fóru.

Umí i s balonem

Marketingová stránka věci se může zdát vedlejší, jde přece hlavně o fotbal. V případě AC Milán ji ovšem nelze brát na lehkou váhu. Italský klub není Real Madrid nebo Manchester City, nemůže si dovolit přivádět hráče za sto milionů eur. Každý cent vynaložený na přestupy musí pečlivě zvážit. Vlastnická skupina Redbird svůj fotbalový klub nemíní dotovat, hodlá se chovat chytře, byznysově. Kde jsou výdaje, musí být také zisky.

Příjmy od partnerů a ze sponzorských smluv jsou tedy pro Rossoneri životně důležité. Čím lepší dohody se obchodnímu oddělení podaří uzavřít, tím více peněz do klubu poteče a tím lepší hráče si pak trenér Stefano Pioli bude moci pořídit. Otevření tak významného nového trhu, jakým USA jsou, je pro slavný celek zcela zásadní věcí.

Fanoušci v New Yorku, Dallasu či Los Angeles mají evropskou kopanou ve stále větší oblibě. Pokud je prostřednictvím Pulisice přivedete k tomu, aby si koupili dres a šálu, televizní předplatné Serie A a následně tým navštívili na letním turné po Americe, vytvoříte si obrovskou skupinu nových fanoušků – zákazníků, díky kterým budete zajímaví pro zcela nový okruh partnerů.

Dobře, ale co fotbal, pomyslí si leckdo. Koupili fotbalistu, ne reklamního panáka. Obavy, že by Pulisicův přínos pro klub fungoval pouze mimo hřiště, a nikoliv na něm, však populární útočník rozprášil už na samém počátku.

Při ligovém debutu za Rossoneri vstřelil nádhernou branku z dálky, na druhé se podílel asistencí. Gól přidal i v sobotu proti Turínu, když se na San Siru poprvé představil před vlastními fanoušky. „Výborný marketingový přestup,“ glosoval ironicky Pulisicův snový start do angažmá jeden z italských reportérů.

Pokud bude americký reprezentant v podobných výkonech pokračovat, mohou si funkcionáři milánského klubu gratulovat. Za 20 milionů eur totiž získali nejen tvář pro komerční účely, ale především výtečného fotbalistu.