Osmnáctiletý český talent v neděli v Paříži jasným triumfem stvrdil svoji přesvědčivou nadvládu mezi teenagery a svými vrstevníky ve váze do 100 kilogramů. Krpálek chce nejbližší dny věnovat oslavám s kamarády a rodinou, pak se znovu vrhne do tréninkové dřiny. 

Hodlá pracovat na tom, aby nezůstalo jen u jeho juniorských triumfů a také mezi elitou zazářil. Hlavní motivací pro něj je účast na londýnské olympiádě za necelé tři roky.

"Dá se říci, že teď začínám zase úplně od nuly. Skončila jedna úspěšná etapa, ale teď už nikoho nebude zajímat, kolik titulů z juniorů mám," řekl judista USK Praha. "Je jasné, že v chlapech to bude těžší, abych se prosazoval podobným způsobem. Tam je špička úplně jinde než ta juniorská," uvedl Krpálek, jehož nadějně rozjetou kariéru za poslední rok okrášlil také loňský primát mistra Evropy. 

V září sice odchovanec jihlavského juda neobhájil pozici šampiona starého kontinentu, ale v neděli v Paříži znovu stanul na vrcholu ve světové konkurenci. "Dobře, že Evropu nevyhrál, to už by byl trochu mimozemšťan. I tak to jsou neuvěřitelné výsledky, pro naše judo naprostý unikát," prohlásil reprezentační trenér Petr Lacina. 

Toho potěšilo, jak se Krpálek z nedávné prohry otřepal. Ve Francii prý znovu dominoval, všechny zápasy ukončil svým vítězstvím ještě daleko před vypršením časového limitu. "Sice to nebyly úplně krásné výkony, ale takticky to zvládl fantasticky a nenechal se nachytat jako ve finále na Evropě. Lukáš dokázal pokaždé soupeře unavit, vycházel ze stoprocentní obrany a pak všechny protivníky obrovským tlakem zničil," popisoval Lacina.

"Ale před mistrovstvím jsem měl docela strach. Cítil jsem, jak se na mě všichni chtějí vytáhnout a porazit mě. Proto bylo letošní vítězství daleko těžší než to loňské v Bangkoku," porovnával Krpálek. "Je fakt, že skalp Lukáše se začíná považovat za hodně cennou věc," přitakal Lacina. 

Krpálek se lehce vyrovnal i se změnou pravidel a posuzováním některých chvatů. Vedení světové federace se snaží ze zápasů vymýtit taktické bitvy plné zdržovacích taktik. Závodníci, kteří dříve uspěli s destruktivní taktikou, když ohnutí útočili rukama na nohy protivníků, jsou nyní bez šance, všechny podobné manévry jsou nekompromisně trestány. Ani to Krpálka nerozhodilo. 

"Naopak mi to spíš nahrává, protože se vždycky snažím útočit spíš z vrchu a vyhrávám hlavně díky fyzické převaze," popisoval Krpálek. "Lukášovi se stávalo, že mu soupeři z tlaku utíkali a chytali ho po nohách, což vyvolávalo dojem, že jsou aktivnější. Teď už si tím nepomůžou," všiml si Lacina. 

Přesto si Krpálek ve francouzské metropoli zažil horkou chvilku. Stačilo málo a sen o zisku druhé zlaté medaile z mistrovství světa se mu rozplynul kvůli kuriózní chybě. Krpálek s trenéry před semifinále nezaregistrovali, že zápasy začínají téměř o hodinu dříve než v předešlých dnech a Krpálek málem souboj s Nizozemcem Molem nestihl.

"Byly to nervy," připustil Krpálek. "Kdybychom na tatami doběhli o deset sekund později, asi byl průšvih, protože Nizozemce už prakticky vyhlásili kontumačním vítězem a on se začal radovat. Naštěstí rozhodčí chvíli počkali a Lukáš pak jako v transu soupeře zase přejel," líčil Lacina. 

Teď je před Krpálkem zlom v kariéře. I když se jeho už tak skvělé fyzické parametry v porovnání s prvním světovým titulem ještě zlepšily, v mužské kategorii na něj číhá daleko těžší konkurence.