Nejvíce k rekordu přispěli Francouzi. Čerství vicemistři světa, kteří v nedělním strhujícím finále až po penaltovém rozstřelu podlehli Argentině, dali v sedmi zápasech na turnaji 16 gólů. Z toho polovinu zaznamenal nejlepší střelec šampionátu útočník Kylian Mbappé. Vítězní Argentinci skórovali patnáctkrát.

V Kataru průměrně padlo na utkání nejvíce branek od zavedení modelu s 32 účastníky v roce 1998. Vyšší gólový průměr na zápas mělo naposledy mistrovství před 28 lety v USA, kde se představilo 24 týmů.

Světové šampionáty se během své bezmála stoleté historie hrály v různých formátech. Nejvíce branek na zápas viděli diváci v roce 1954 ve Švýcarsku, kde v průměru padlo na utkání více než pět gólů. V 26 duelech tam střelci zaznamenali 140 přesných tref.

Uplynulé mistrovství překonalo také rekord v počtu penaltových rozstřelů. Až exekuce pokutových kopů musela ve vyřazovací fázi rozhodnout pět utkání, což je nejvíce v historii šampionátů.

Přehled branek na MS:

Fotbalové mistrovství světa v Kataru provázely kontroverze i dobrá organizace

Nedělním dramatickým finále skončilo fotbalové mistrovství světa v Kataru, které od počátku sklízelo kritiku kvůli podezřením z korupce a dodržování lidských práv. Dobrou organizací zároveň pořadatelská země podle médií rozptýlila pochybnosti o tom, zda je schopna sportovní událost této velikosti organizačně zvládnout.

Argentina porazila Francii 4:2 na penalty ve strhujícím finálovém utkání, kterému dominovali dva hvězdní hráči, Francouz Kylian Mbappé a Argentinec Lionel Messi. Oba shodně hrají klubový fotbal za tým Paris St. Germain vlastněný katarským státem, který v posledních desetiletích získal obrovské bohatství z prodeje zemního plynu. Téměř 89 000 diváků v Lusailu sledovalo fotbalovou podívanou na jednom z několika stadionů postavených zvlášť pro tuto příležitost ve státě s pouhými třemi miliony obyvatel.

Státní tisková agentura QNA v neděli uvedla, že během mistrovství navštívilo Katar 1,4 milionu lidí. Je to více, než kolik činily odhady před turnajem, a zároveň jde o výrazný nárůst oproti jednomu milionu návštěvníků, který pořadatelé hlásili o dva dny dříve. Infrastruktura a organizace turnaje, jehož náklady se odhadují na 300 miliard dolarů (6,8 bilionu korun), byly všeobecně chváleny.

Na druhou strany budil turnaj kontroverze již dlouho před tím, než v listopadu odstartoval. Pořadatelství získal Katar v roce 2010, přičemž výsledek byl okamžitě kritizován - mimo jiné i proto, že kvůli vysokým teplotám byl turnaj poprvé z léta přesunut na přelom listopadu a prosince. Zároveň se skoro okamžitě objevila obvinění z korupce při volbě. Důkazy, jež by vedly až k odebrání pořadatelství, ale nalezeny nebyly. Kritici poukazovali také na zacházení Kataru se zahraničními dělníky, zákaz homosexuality či omezení politických svobod.

V květnu vyzvala skupina lidskoprávních organizací Katar a mezinárodní federace FIFA, aby zřídily fond ve výši nejméně 440 milionů dolarů (deset miliard korun) pro odškodnění vykořisťovaných dělníků či pozůstalých po více než 400 pracovnících, kteří při stavbě infrastruktury pro mistrovství oficiálně zemřeli. FIFA i Katar plán odmítly. Katarské úřady tvrdí, že kritika jejich země je nespravedlivá a nezakládá se na pravdivých informacích. Poukazují na reformy, které země v oblasti pracovního práva přijala v roce 2018, a obviňují některé kritiky z rasismu a uplatňování dvojího metru.

První mistrovství světa v arabském světě doprovázelo sblížení mezi Katarem a sousední Saúdskou Arábií po jejich diplomatické roztržce mezi lety 2017 a 2021. Přineslo také výzvy k podpoře Palestiny, jejíž vlajky se hojně objevovaly na stadionech i mimo ně. Turnaje se v roli diváků zúčastnila řada evropských politiků, z nichž někteří byli navzdory zákazu oblečeni do duhových barev na podporu komunity LGBT+.

Šampionát v jeho průběhu zakalil údajný korupční skandál, v němž několik současných či bývalých pracovníků Evropského parlamentu čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Dauhá obvinění důrazně odmítlo.

Pořádání mistrovství světa ve fotbale bylo součástí pečlivé strategie, jejímž cílem bylo zviditelnit Katar na celém světě a zvýšit jeho vliv, uvedla agentura Reuters. Katar se neúspěšně ucházel o pořádání letních olympijských her v letech 2016, 2020 a 2032. Zvažuje, že bude uchazečem také pro hry v roce 2036, k čemuž chce využít mimo jiné hladkou organizaci právě skončeného mistrovství.

Francie pláče, Argentina se raduje

V ulicích francouzských i argentinských měst byly po nedělním finále fotbalového mistrovství světa vidět slzy. Ale zatímco v Argentině to byly emoce vyvolané vítězstvím, Francie se zmocnil smutek po nervy drásajícím zápase, který média vzhledem k jeho průběhu označila za jízdu na horské dráze a který skončil francouzskou porážkou.

Do ulic Buenos Aires se po tříhodinovém finále, které po nerozhodném výsledku 3:3 Argentina vyhrála na pokutové kopy, vyhrnuly statisíce lidí. Po tvářích se jim řinuly slzy radosti, které byly začátkem bujarých oslav. Auta troubila a cizí lidé se objímali.

Dlužno říci, že obyvatelům fotbalem posedlé jihoamerické země přišel důvod k oslavám vhod. Prudce rostoucí inflace přinesla 47 milionům Argentinců těžké ekonomické časy a mnozí z nich si museli odepřít dovolenou nebo vynechat nákup hovězího masa na proslulé grilování známé jako asado.

Francouzům nakonec k vítězství nepomohlo ani symbolické gesto pařížského metra, kde dopravní podnik RATP dočasně překřtil stanici Argentina na „Francie“ a na stěnách nástupiště připevnil nápisy: „Do toho, Modří!“ a „Argentina-Francie, finále MS 2022“.