Je to pozornost, o kterou zcela určitě nestojí. Byl by radši, kdyby se o něm psalo v souvislosti s jeho výkony na hřišti. „Nemám k tomu co říct. Je to něco, od čeho chci zůstat stranou. Můj syn nestojí o to, aby někdo řešil jeho osobní život,“ rozčilovala se po dotazech médií hráčova matka, politička a bývalá europoslankyně Alessandra Mussoliniová.

Kontroverznímu tématu se ale Romano stejně nevyhne. Obzvlášť když ho fotbalová kariéra zavedla právě do Lazia. Klub z hlavního města má totiž s fanoušky, kteří inklinují k fašismu, svou historii. Dle britského Guardianu je krajně pravicového smýšlení údajně velká část ultras sektoru.

„Pro Lazio je jméno Mussolini těžkým břemenem, které bude muset nést. Severní sekce stadionu nepromešká chvíli, aby neprojevila svou náklonnost k fašismu. Jejich rasistické pokřiky a hajlování... je jen otázkou času, než tam někdo začne velebit vůdce,“ píše italský deník Il Fatto Quotidiano.

Historii spjatou s ultrapravicí mají skalní příznivci Lazia skutečně bohatou. Vlivná skupina fanoušků, která si říkala Irriducibili, během zápasů často vytahovala transparenty se svastikou či rasistickými nápisy. Před čtyřmi lety pak po městě fanoušci nalepovali samolepky s obrázkem Anny Frankové oblečené do dresu konkurenčního AS Řím.

A nezůstalo jen u diváků. Bývalý útočník Paolo Di Canio, klubový odchovanec, jenž v barvách Lazia odehrál celkem osm sezon, se otevřeně označoval za fašistu. Na hřišti pak nejednou slavil vstřelenou branku zdviženou pravicí, za což dostal peněžitou pokutu i zákaz startu v příštím zápase.

Ač je to vůči mladému Romanovi nespravedlivé, spojení jména Mussolini a Lazia nutně vyvolává zájem médií. A také vtipy fanoušků na sociálních sítích, kteří spekulují, zda bude nastupovat na ultrapravém křídle.