Na výsledky z předchozí sezóny určitě nebude Ferrari vzpomínat v dobrém, a to i navzdory skutečnosti, že Fernando Alonso dokázal bodovat v sedmnácti z devatenácti odjetých závodů. Jenže tým z Maranella, který je jediným stálým účastníkem závodů formule 1 od jejich založení v roce 1950, od vítězství ve Velké ceně Španělska 2013 marně čekal na další triumf. Loňská sezóna, jejímž nejlepším výsledkem bylo druhé místo Fernanda Alonsa ve Velké ceně Maďarska, tak naplno ukázala, v jak hluboké krizi se Ferrari, které Pohár konstruktérů získalo naposledy v roce 2008, momentálně nachází.

Ačkoliv na to italští tifosi rádi zapomínají, Ferrari bylo vždy týmem, který pravidelně střídal mistrovské sezóny s těmi skutečně mizernými. Sezón, v nichž rudí nezískali ani jedno vítězství, je tak daleko více, než by se dalo čekat. Ne, roky 1950, 1957, 1962, 1965, 1967, 1969, 1973, 1980, 1986, 1991, 1992 a 1993 skutečně nejsou něčím, na co by úspěšná stáj takového věhlasu, jaký má Ferrari, ráda vzpomínala. Přihlédneme-li navíc ke skutečnosti, že v roce 2000 získal Michael Schumacher pro Ferrari první titul po dlouhých 21 letech, není ani současných šest, resp. sedm sezón bez získaného titulu pro Maranello ničím tragickým.

Spasitel Vettel? 

Právě Schumacher a Wolfgang von Trips byli dlouhá léta jedinými Němci, kteří dokázali s vozem Ferrari zvítězit. Jakmile ale loni s italským týmem podepsal tříletou smlouvu Sebastian Vettel, zdálo se být jisté, že se tato skupinka časem rozroste o dalšího člena. Nikdo však nečekal, že k tomu dojde tak brzy - Sebastian Vettel totiž dokázal zvítězit už při svém druhém startu s rudým vozem. Úspěšnější než on byli jen Fangio, Musso, Baghetti, Andretti, Mansell, Räikkönen a Alonso, kteří ve vítězství proměnili svůj první start v rudých barvách.  

Čtyřnásobný mistr světa Vettel stále ještě některé lidi nepřesvědčil o svém jezdeckém umění. Jisté je, že jeho příchod byl pro Ferrari vítaným osvěžením. Němec, který se nikdy netajil tím, že angažmá u italského týmu bylo jeho dětským snem, do Maranella přinesl novou dávku zanícení pro věc a živě se zajímal o vývoj vozu.

Snad proto se šéf Ferrari Maurizio Arrivabene v únoru přidal k početnému zástupu těch, kteří právě Vettela považují za logického nástupce Michaela Schumachera: "Povahově jsou rozdílní, ale způsob, jakým Sebastian přistupuje k práci – všímání si každého detailu, motivování ostatních a používání konstruktivní kritiky – mi silně připomíná Michaela. Oba spojuje stejný kulturní původ a perfekcionismus, který sebou přinesli do Ferrari. Když jsem si poprvé všiml těchto společných vlastností, bylo to pro mě velmi emotivní."

Změny po éře Alonsa 

Jakkoli byl příchod Vettela výrazným impulsem, sám o sobě by k restartu Ferrari nestačil. Pravdou je, že italský tým dnes není tím stejným týmem, jakým byl během čtyřletého působení Fernanda Alonsa. Nejvýraznější jsou změny ve vedení, neboť Scuderii mají momentálně pevně v rukou Maurizio Arrivabene a Sergio Marchionne, který letos nahradil dlouhá léta neohroženě vládnoucího Lucu di Montezemola. Právě angažování Arrivabeneho, dlouholetého manažera tabákového koncernu Philip Morris, mnozí kritizovali, ale 58letý rodák z Brescie provedl několik personálních změn, které se Ferrari začínají vyplácet, a navíc dokázal rychle pozvednout podlomenou morálku svých podřízených.

V souvislosti s personálními změnami v týmu nelze opomenout návrat Jamese Allisona, jednoho z nejoceňovanějších technických šéfů formule 1, který býval pevnou součástí "schumachrovského" Ferrari. Brit se do Maranella sice vrátil už před loňskou sezónou, ale až letošní monopost SF15-T skutečně nese stopy jeho rukopisu. Na znovu nalezené konkurenceschopnosti Ferrari má však hlavní zásluhu vylepšená pohonná jednotka, která byla v loňské sezóně naopak největší slabinou vozu. O tom, že ve vývoji motoru došlo k pravidly povolenému pokroku, svědčí zejména skutečnost, že na rovince malajsijského okruhu dokázal Vettel předjet vůz Hamiltona poháněný nedostižným agregátem Mercedesu.

Otázkou zůstává, nakolik se Ferrari dokáže přiblížit Mercedesu v dalších závodech letošní sezóny. Malajsijský Sepang, na němž tradičně panují vysoké teploty, je totiž okruhem, který monopostům italského týmu nebývale svědčí, když tu od roku 1999 dokázaly sedmkrát zvítězit a k tomu získaly čtyři druhá i třetí místa. V letošním ročníku Velké ceny Malajsie navíc Ferrari v cestě za vítězstvím předvedlo vskutku brilantní strategii. Rázem tak byly zapomenuty taktické omyly Italů z posledních let, které Fernanda Alonsa před pěti lety v posledním závodu sezóny připravily o mistrovský titul.

Výsledky Velké ceny Číny potvrdily, že F1 znovu kraluje Mercedes. Vettel dojel třetí, Italové tak dál zůstávají černým koněm letošního šampionátu.   

Autorka je externí spolupracovnice redakce Tereza Polaczyková