Jen v roce 1865 se v Alpách a v Pyrenejích uskutečnilo prvních 81 výstupů, uvádí Claude Marin, průvodce pověřený organizací oslav nazvaných Chamonix 1865, které teď v červnu startují v tomto alpském středisku, o němž se často hovoří jako o světové metropoli alpinismu.

"Všechno začalo během dvou dní, 14. a 15. července 1865," říká Marin. Horolezec Edward Whymper dobyl 14. července Matterhorn, vrcholek tyčící se do výše 4478 metrů na italsko-švýcarských hranicích, jehož zdolání je považováno za velmi obtížné. Při sestupu zahynuli tři angličtí alpinisté a průvodce ze Chamonix Michel Croz.

Toto neštěstí vyvolalo ve Velké Británii diskuse a uvažovalo se o tom, že takové výstupy budou zakázány. Skončilo tím období bezstarostného dobývání velehor a zrodil se mýtus "vražedných Alp".

Nazítří další britská skupina vystoupila na Mont Blanc (4810 metrů) přes Ostruhu Brenvy z italské strany. Bylo to poprvé, co cílem nebyl vrcholek, dobytý již v roce 1786, ale sám výstup. "To byl začátek sportovního alpinismu, jehož jsme dnes dědici," zdůrazňuje Claude Marin.

Desetiletí 1854-1865 přineslo rovněž změnu v myšlení. "Věda již není jediným odůvodněním výstupů, které se stávají záležitostí klubů," napsal Gilles Modica v knize 1865: Zlatý věk alpinismu.

První alpinistický klub na světě, londýnský Alpine Club, se podílel na rozvoji tohoto počínání a povzbuzoval své členy, aby zvěčnili alpskou krajinu v básni, fotografii či malbě. Litografie, akvarely a oleje Alpine Clubu budou na kontinentu poprvé vystaveny v Chamonix od letošního června do dubna 2016.

V alpském středisku se u příležitosti výročí uskuteční četné konference a výstavy, některé z nich v angličtině. V létě, 11. a 12. července, se tu bude konat světový pohár ve výstupech na hory a 15. srpna bude svátek horských průvodců. Ti se připojili k oslavám rekonstrukcí prvního výstupu na vrcholek Aiguille Verte (4122 metrů) v dobových kostýmech.

Ke 150. výročí zdolání Matterhornu nabízí švýcarské středisko Zermatt divadelní hry pod širým nebem či otevření nové horské chaty. Výstup na horu však bude zakázán 14. července na švýcarské a italské straně na památku zhruba 500 alpinistů, kteří tu od roku 1865 zahynuli.

Po 150 letech si už alpinisté, vybavení kolíky a kramlemi, nehloubí stopy ve sněhu, aby dosáhli vrcholku. Nespí v ovčích kůžích sloužících jako spací pytle. Cesty jsou známé, pomoc na dosahu díky mobilnímu telefonu. A velikáni jsou dobyti, v Alpách stejně jako jinde.

Co nám tedy z tohoto slavného období zbylo? "Byl to začátek demokratizace alpinismu, zvláště díky kartografii, a hodnoty, které prosazovali průkopníci, trvají dodnes," soudí David Ravanel, předseda společnosti horských průvodců v Chamonix.

Ještě však zbývá plno věcí: údolí v Pákistánu, lokality v Antarktidě nebo také nová vlna horolezectví ve městech, dodává.