Sedmkrát po sobě ovládli domácí ligu, dvakrát postoupili do finále Ligy mistrů. V červnu 2018 přivedli Cristiana Ronalda, jednoho ze dvou nejlepších hráčů na světě. Bianconeri, jak se turínskému klubu přezdívá, patřili mezi největší fotbalové giganty a výkladní skříň italského fotbalu.

To ale teď neplatí. Za poslední roky má kopaná v Turíně značně sestupnou tendenci. O titul v Serii A, který ještě nedávno platil za podobnou povinnost a samozřejmost, jako je triumf v Bundeslize pro Bayern Mnichov, Juventus připravili oba velcí milánští rivalové – nejprve Inter, a pak i červenočerné AC.

Na hrdé šampiony od řeky Piemonte zbyla jen dvě čtvrtá místa. Když k tomu připočteme trojnásobný šokující konec v Lize mistrů po vypadnutí s Lyonem, Portem a Villarrealem, poslední sezony lze jen těžko považovat za úspěšné. Skutečný vrchol zmaru měl ale přijít až letos.

Tým Maxe Allegriho v Champions League nepřemohl ani portugalskou Benfiku, v lize kromě Monzy ztratil body i se Sampdorií, Fiorentinou či Salernitanou. Čelo tabulky se povážlivě vzdaluje a fanouškům dochází trpělivost. „Není na co čekat, Allegri musí být okamžitě vyhozen,“ nebere si servítky italský fotbalový novinář Carlo Garganese.

Věc ovšem není tak snadná, jak se může na první pohled zdát. Když Juventus v květnu 2021 kouče podruhé (už v klubu dříve působil v letech 2014-2019) angažoval, domluvil se s ním na vpravdě luxusních podmínkách, včetně zlatého padáku. Pokud by vedení trenéra vyrazilo, Allegrimu přistane na účtu neuvěřitelných 36 milionů eur.

Chyba je i jinde

I to je možná důvod, proč předsednictvo Bianconeri s vyhazovem otálí. Přestože je nad slunce jasné, že tahle mise nemůže mít dobrý konec. Turínský klub hraje nejhorší fotbal za dlouhá léta, nebojí se ho už ani outsideři a dobré vztahy kouč evidentně nemá ani s hráči. „Myslím, že v Londýně budu šťastnější než v Itálii. V Juve jsem se necítil dobře,“ vyprávěl médiím záložník Denis Zakaria, který na konci srpna odešel na hostování do Chelsea. Podobné pocity má zřejmě více hráčů.

Naloženo navíc Allegri dostává i od žurnalistů mimo Apeninský poloostrov. „Allegri hraje defenzivní styl fotbalu, přesto nedokáže udržet čisté konto. Dostal Vlahoviče, možná nejlepšího útočníka na světě, a udělal z něj náhodného kolemjdoucího,“ natřel trenéra ve svém článku pro Forbes redaktor Adam Digby.

Přesto by bylo nefér vinit ze všeho špatného v Juventusu jen Maxe Allegriho. Jistě, za herní projev a bídné výsledky je zodpovědný v první řadě on. Bylo ale chybou sportovního vedení, že vyčpělého kouče po nepovedeném konci prvního angažmá znovu angažovalo. Klub navíc nedělá dobrá rozhodnutí ani v rámci managementu. V průběhu let nejvyšší vedení z Turína vyštvalo Guiseppeho Marottu a Fabia Paraticiho, dvojici funkcionářů, kteří přitom Juventus dovedli ke všem zásadním úspěchům od roku 2010.

Zkušení manažeři následně zamířili do Interu, respektive Tottenhamu. A oběma klubům se po sportovní stránce od té doby daří, zatímco Juve přešlapuje na místě. Nezúčastněný pozorovatel se tak může ušklíbnout, že pokud chtěli Turínští loni zakládat Superligu pro vyvolené, měli by si nejdřív v domácí soutěži poradit se Salernitanou či Monzou. V současnosti totiž není na slavném klubu super vůbec nic.