US Open se hraje na hřišti v Ardmore už popáté, ale poprvé od roku 1981. Ve startovním poli celkem pochopitelně není žádný pamětník tehdejšího triumfu Davida Grahama. I proto je hřiště tak trochu neznámou. Nikdo si netroufne odhadnout, jaká skóre tady budou letos hráči zapisovat.

Merion se s délkou 6996 yardů a parem 70 řadí mezi kratší hřiště. Ostatně, poprvé od roku 2004, kdy se hrálo v Shinnecock Hills (také s délkou 6996 yardů), se US Open koná na hřišti kratším než 7000 yardů. Jenže délka na tomhle hřišti není rozhodně klíčovým faktorem. Řada hráčů přiznává, že se tohle hřiště může změnit v past.

Každá nepřesná rána hrozí ztrátou

Mnohem větší a zásadní roli tu totiž bude hrát přesnost a strategie. Byť i délka některých jamek může být strašidelná. Třeba pětiparová čtyřka, o níž Geoff Ogilvy prohlásil, že řada hráčů na ní bude mít problém dostat se na green třetí ranou. Ani závěrečné dvě jamky nejsou žádnou procházkou - tříparová sedmnáctka měří 246 yardů a osmnáctka, čtyřpar, 521 yardů.

Pravda na opačném „pólu“ je třeba tříparová třináctka s délkou pouhých 115 yardů. Jedna z nejkratších jamek v historii majorů ale není až bezproblémová - není snadné trefit malý a zvlněný green, navíc chráněný velkým bunkerem. Každá nepřesná rána hrozí ztrátou. Na hráče číhají nejen hluboké bunkery, ale také auty, neprostupné křoviny a vysoký rough. A hrozí to téměř na každé jamce.

„Na prvních třinácti jamkách, pokud hrajete dobře, máte dost šancí skórovat. Ale posledních pět jamek je možná nejtěžších, jaké kdy na US Open byly. Myslím, že tady nebudou mít výhodu dlouzí ani krátcí hráči, ale pouze přesní,“ přidal svůj postřeh o hřišti loňský vítěz US Open Webb Simpson.

Zapomenout se v Merionu nesmí ani na vítr, který může významně ovlivnit výběr hole. Příklad? Tříparová sedmnáctka měří podle umístění odpaliště a jamky v rozmezí od 219 do 256 yardů. Hraje se z vyvýšeného odpaliště a výběr holí je poměrně pestrý - podle větru a vzdálenosti od dlouhých želez, přes hybrid až po fairwayové dřevo.

Mezi zvláštnosti a originality hřiště v Merion Golf Clubu patří bezesporu i proutěné koše ve dvou odstínech červené na jamkových tyčích místo obvyklých vlajek. „Je to hodně zajímavá specialita. Když jsem to viděl poprvé, byl jsem hodně překvapený. Problém byl, že se podle košů nedal určit směr větru,“ upozornil Peter Jacobson, který hrál US Open v roce 1981 a dnes pracuje jako golfový analytik stanice NBC.

Rickie Fowler sice nezažil rok 1981, ale zahrál si v Merionu v roce 2009 Walker Cup a byl ve vítězném týmu. A s proutěnými koši neměl problém. „Pro mě byly koše dobrými cíli pro mé rány,“ prohlásil.

„Tohle hřiště vyžaduje od hráčů jiný přístup než většina golfových hřišť. Většina hřišť dnes přeje dnes ranařům, v Merionu je to naopak. Přesné rány a psychická odolnost, to může být klíč k úspěchu,“ přidal možný recept na zdolání „golfové pasti v Merionu“ první hráč světa Tiger Woods.

zdroj: tisková zpráva