Zlínští už v minulé sezoně, kdy se z domácí nejvyšší soutěže nesestupovalo s ohledem na potíže s nemocí covid-19, obsadili předposlední, 13. místo poté, co za 52 kol nasbírali jen 43 bodů. Horší byly tehdy jen České Budějovice.

V tomto ročníku byl klub, který v letech 2004 a 2014 získal mistrovský titul, dlouhodobě přikován ke dnu tabulky. Mezi domácí elitou působil Zlín nepřetržitě od roku 1980.

Domácí začali proti hostům, nad nimiž visel Damoklův meč v podobě sestupové jistoty, s chutí, když měli od úvodních minut drtivý tlak. Vypovídal o tom i poměr střel v první třetině - 24:5. Skóre však bylo po prvních dvaceti minutách pro hosty o něco smířlivější, když prohrávali rozdílem jediné branky 1:2.

Skóre otevřel ve druhé přesilovce zápasu tečující Kotala. Hosté byli nebezpeční pouze ve své početní výhodě, kterou dokázal využít po obtočení kolem Krošeljovy branky Köhler. Mladoboleslavští si ale vzali vedení ještě do první přestávky zpět, když se ekvilibristicky ze vzduchu prosadil finský obránce Lintuniemi.

Domácí sice ve druhé třetině ubrali na kadenci střelby, na dva další góly to ale opět stačilo. Na 3:1 pro domácí zvýšil hráč, který část sezony strávil právě ve Zlíně. Flynn si našel po buly volný puk a z kruhu nedal Kašíkovi šanci. Do kabin se nakonec šlo za stavu 4:1 pro Mladou Boleslav, která zásluhou Pláňka a teče jednoho z hostujících obránců využila dvě sekundy před sirénou podruhé v zápase přesilovku.

Ve třetí třetině už Mladá Boleslav i přes velký tlak další gól nepřidala, a to zejména kvůli famózně chytajícímu Kašíkovi, jenž dokázal pochytat řadu šancí Středočechů. Pád svého týmu do první ligy tím už ale odvrátit nemohl.