Triumfální příjezd mezi fanoušky absolvoval dvaatřicetiletý Francouz na jeepu s americkou vlajkou a vlajkou Colorada se Stanley Cupem na klíně. A pak už si vychutnával plnými doušky oslavy na připraveném pódiu.

„Jsem rád, že můžu být zrovna tady. Plzeňský pivovar je pro nás Plzeňáky takové ikonické místo a já jsem rád, že můžu slavit právě tady. V Plzni jsem vyrůstal a pivo je spojené s radostí,“ smál se Francouz. „A ten jeep? To bylo spontánní rozhodnutí,“ dodal během rozhovoru s novináři.

Pavel Francouz z Colorada přivezl ukázat Stanley Cup do Plzně | zdroj: Rusinova Maria / CNC / Profimedia

Bylo na něm patrné, jak moc si možnosti mít Stanley Cup na den k dispozici váží. „Užívám si to na maximum. Je super, že tu první část jsem mohl prožít s rodinou a nejbližšími, když jsem měl doma snídani s pohárem. Ale ze Stanley Cupu jsem nic nejedl, i když vím, že už do toho různí kluci dávali guláš, halušky nebo ovesnou kaši. Já to pojal jinak,“ pousmál se Francouz.

„Teď přijde ta veřejná část s fanoušky, aby ten pohár mohlo vidět co nejvíce lidí. Budou tam soutěže, zábava, lidé se budou moct vyfotit se Stanley Cupem a já věřím, že se ta akce povede. Třeba to pomůže přivést malé kluky k hokeji a dá jim to ten sen o tom, že jednoho dne přivezou ten pohár k sobě domů právě oni. Potom odpoledne se přesunu rovnou odsud z pivovaru na soukromou oslavu, kde budou moji nejbližší přátelé a lidé, kteří jsou pro mě důležití,“ uvedl Francouz.

Přemýšlel i o Litvínovu, kde prožil skvělé okamžiky završené ziskem mistrovského titulu v roce 2015. „Nakonec se to nepodařilo vymyslet, abych to vzal sem i tam. Kus srdce mám v Litvínově pořád, strašně rád se tam vracím, zažil jsem tam neuvěřitelné tři roky. Bohužel mám ale s pohárem omezený čas, tak jsem se nakonec rozhodl udělat to tady v klidu. Věřím, že třeba fanoušci dorazí i z Litvínova,“ vysvětlil.

Dobře si pamatoval okamžiky, když před 13 lety přivezl hokejový grál do Plzně útočník Petr Sýkora po triumfu s Pittsburghem. „Já tam tehdy na tom zimáku i byl. Vybavuju si to, jak kdyby se to stalo včera. Samozřejmě to člověka napadne, ale v tu chvíli jsem asi nejvíc cílil na to, abych se dostal do extraligy, a na Stanley Cup jsem až tak nepomýšlel,“ vzpomínal Francouz.

Dostal nějaké doporučení od bodyguardů, jak s pohárem zacházet? „Slyšel jsem tu historku s Dominikem Haškem, jak s pohárem skákal do bazénu... Ale mám k tomu poháru obrovský respekt, je to kus hokejové historie a jen ho držet v rukou je pro mě obrovská čest. Přistupuju k němu, jak kdybych držel své vlastní dítě. A věřím, že se vrátí v takovém stavu, v jakém přiletěl, bez šrámů navíc,“ ujistil.

„Začínám tu evropskou tour se Stanley Cupem, pak následuje Nico Sturm, který bydlí kousek od Mnichova, takže to není moc daleko. Pak Švédsko, Finsko, máme v týmu docela dost evropských hráčů, takže party bude pokračovat,“ dodal Francouz.

Cítil jsem celou sezonu, že máme šanci, výhra je jako šipka pod jez, prohlásil Francouz

Francouz měl v Coloradu už od začátku uplynulé sezony z týmu dobrý pocit. Vnímal velkou sílu Avalanche. Když se pak naplnily sny dvaatřicetiletého plzeňského rodáka i jeho spoluhráčů o zisku Stanley Cupu, přirovnal následné emoce ke skoku pod jez. Ačkoliv se stále nechává unášet na vlně vítězné euforie, vyhlíží zároveň další ročník NHL. A věří, že by si klub z Denveru mohl velký triumf zopakovat.

„Cítil jsem to v průběhu celé sezony, že bychom mohli jít daleko, když jsem viděl, jak silný máme tým a jak skvěle hrajeme. Ale všichni víme, že během play off záleží vážně na drobnostech. Když jsem však viděl, jak hrajeme, tak jsem cítil, že by to vážně mohlo klapnout, že jsme opravdu silní,“ řekl Francouz v rozhovoru s novináři během dnešních oslav.

Připomněl pocity, jaké prožíval bezprostředně po zisku trofeje. „Člověk si říká, jaké by to asi bylo... A pak, když se to děje, je to jako když skočíte šipku pod jez. Mele vás to, člověk se zmítá v obrovské bouři emocí, radosti, úsměvů a objímání. Když jsem zvedl pohár nad hlavu a viděl v něm svůj odraz, tak to bylo něco, co nedokážu ani popsat. Vážně nevím, jak bych to popsal, byl to skvělý pocit,“ vzpomínal Francouz.

„Když jsem se druhý den probudil a zjistil, že jsem zaspal týmový autobus na letiště, tak jsem chvilku pochyboval, zda se to vůbec stalo a jen se mi to nezdálo. Naštěstí když jsem pak do toho autobusu přišel a viděl, jak tam ten pohár sedí, tak bylo jasné, že je to realita,“ dodal.

Při oslavách prozradil jeho spoluhráč Erik Johnson, že nejvíc slavil právě český gólman. „Tuhle otázku jsem vůbec nečekal... Nemyslím však, že bych byl nejvíc opilej, ale rozhodně nejrychleji,“ přitakal s velkým úsměvem Francouz.

„Celý den jsem nejedl, a když opadl všechen ten stres, dal jsem si dva tři drinky a byl jsem ve skvělé náladě, v totální euforii. Zažili jsme v šatně hroznou spoustu srandy. Byla to spontánní radost. Pak jsme měli uzavřenou party na hotelu. Samozřejmě jsme chtěli vyhrát už v Denveru za stavu 3:1 v sérii. Byli jsme hodně zklamaní, že to nevyšlo, ale pak v té Tampě to mělo kouzlo v tom, že jsme si mohli ty oslavy vychutnat společně v nejužším kruhu a až druhý den se vrátili do Colorada. Takže to byl dost možná ten nejlepší scénář právě takhle,“ řekl Francouz.

Vedle jiného si tým Avalanche mohl po návratu do Denveru vychutnat i triumfální jízdu městem na hasičských vozech. „Byli jsme tam s manželkou, dcerkou a s tátou. Jeli jsme s Darcym Kuemperem a jeho rodinou a třetím brankářem Justusem Annunenem. Bylo to neuvěřitelný. Když jedete tím městem, všude to ohromné množství lidí a všichni křičí z plných plic... Skvělý zážitek. A byl jsem rád, že u toho mohla být se mnou i rodina. Když jsem pak viděl záběry z letadla, bylo to jak jedno velké mraveniště. Říkali, že tam bylo snad kolem půl milionu lidí. Bylo to nepopsatelné,“ přiblížil Francouz.

Právě vztah s týmovou jedničkou Kuemperem považuje Francouz za jednu ze zásadních součástí týmového úspěchu. „Fungovali jsme spolu v harmonickém vztahu a po celou sezonu jsme se podporovali. V play off obzvlášť, když měl Darcy během vyřazovacích bojů problémy s okem. Byl jsem schopný tam naskočit a cítil jsem podporu jak od něj, tak i od spoluhráčů. Myslím, že to byl jeden z důležitých momentů na té cestě,“ podotkl Francouz.

I když pro něho nebylo snadné zaskakovat za zraněného parťáka, pomohla mu zkušenost z minulosti. „Myslím, že mi pomohlo, že jsem tuhle situaci zažil už jednou, když se dohrávalo play off v bublině a zranil se Grubauer. Najednou byla ta tíha na mně. Tehdy jsem to nezvládl. Měl jsem už tenkrát potíže s kyčlemi, ale sám jsem to bral tak, že jsem selhal. Člověk se ale dokáže poučit. Ta zkušenost mi pomohla. A já věřil, že tentokrát, když byl Darcy mimo hru, už to zvládnu, důvěřoval jsem si.“

Zadostiučiněním byl zisk Stanley Cupu pro jeho otce, který ho během kariéry tolik podporoval. „Vždy mi říkal možná trochu v nadsázce, že až budu mít ten prstýnek, bude opravdu spokojený. Teď se mu to vyplnilo. Když byl za mnou v Coloradu během sezony v lednu, tak jsme vyhráli všech devět domácích zápasů. Když začalo play off, tak jsem se ho jen ptal, jestli nechce dorazit. A máma ho vyslala se slovy: ‚Jeď tam a postarej se o to.‘ Tak jsem tu misi splnil,“ rozesmál Francouz zástupce médií.

Ocenil také výkony Ondřeje Paláta, jenž byl jedním z tahounů finálového soupeře Tampy Bay při snaze floridského celku o dovršení vítězného hattricku. „Potřásli jsme si rukou v tom špalíru po posledním utkání. Řekl jsem mu, že hrál neskutečně. Byl jedním z nejlepších hráčů Tampy. Když jsem ho viděl hrát, byl jsem hrdý, že jsem Čech a že dělá takové jméno českému hokeji. Ale zároveň jsem mu řekl, že jsem rád, že jsme to zvládli my a s pohárem se může pomazlit i někdo další než oni pořád dokola. Tak se jen pousmál a šel dál, více bohužel nebyla možnost si popovídat,“ uvedl Francouz.

Připustil, že už se jeho myšlenky ubírají k příští sezoně, byť je do jejího startu ještě daleko. Kuemper odešel do Washingtonu, z New York Rangers naopak přišel Alexandar Georgijev. A Francouz tuší, že je před ním velká příležitost poprat se o post jedničky. „Nebudu si klást velké cíle. Spíš myslím, že se budu snažit pokračovat v tom, co jsem dělal doposud. S Georgijevem budeme vyrovnanější dvojice, než jsme byli s Darcym, který odchytal většinu zápasů a byl i pro play off braný jako jednička. Myslím, že kdyby se v play off nezranil, odchytal by to celý,“ přemítal Francouz.

„Je ale fakt, že teď se pro mě otevírá větší šance. A udělám vše proto, abych přijel co nejlépe připravený. Jádro týmu zůstalo stejné, podepsali jsme hodně důležité hráče, takže věřím, že můžeme být jedním z hlavních adeptů na zisk Stanley Cupu i příští rok,“ doplnil Francouz.

A sám cítí obrovskou touhu si vše zopakovat. „Vyhrát ten pohár, to je jako kdyby do vás někdo vpravil nějakou drogu. Chcete to víc a víc, zažít to zase znovu. Budeme opět silní, tak šance na obhajobu tam určitě bude. Bude záležet jen na nás, jak s tím naložíme. Vyhrát to znovu by byl určitě skvělý pocit. Pokud bychom hráli stejně jako letos, určitě ta šance bude,“ ujistil Francouz.

Na dovolenou se nikam nechystá. „Ta sezona byla hrozně dlouhá. Jsem popravdě rád, že jsem doma. Vychází to na osm týdnů. Užívám si to takhle. Beru už jen to, že můžeme být doma, jako dovolenou,“ řekl Francouz.