Zcela upřímně, nebyl to kdovíjaký zápas. Slavia začala dost pasivně, hru oživil až příchod Petra Ševčíka a přechod na ofenzivnější rozestavení. Slavný hostitel pak zase vůbec nepřipomínal kolos, jehož výdaje na platy jsou proti těm pražským v násobné výši. Více zábavy tak nabídlo až druhé dějství, které přineslo i obě branky, přičemž zejména autor trefy hostí zaslouží speciální zmínku.

Tomáš Holeš odehrál výtečné utkání. Nastoupil na kritickém místě sestavy, vždyť na stoperu nahradil Ondřeje Kúdelu, který je díky konzistentním výkonům a skvělé rozehrávce v rámci sešívaného kádru v podstatě nenahraditelný. Vedl si ale solidně a velice dobrý výkon pak korunoval vyrovnávacím gólem, když v nastaveném čase zavřel zadní tyč.

Zcela samostatnou kapitolou je pak výkon Lukáše Provoda. Plzeňský rodák se v posledních týdnech suverénně přesouvá do kategorie „Souček”. K současné hvězdě West Hamu to je samozřejmě ještě lán cesty, bývalého spoluhráče ale už připomíná stabilně vysokou úrovní výkonů. O Součkovi se říkalo, že ho při hodnocení individualit netřeba zmiňovat, protože jeho výkon je vždy nadprůměrný. Totéž platí i o současné opoře.

Objektivně lze říci, že Arsenal byl v utkání o něco lepším týmem. Komentáře ze sociálních sítí o „nevídaném štěstí” jsou však poněkud nepatřičné. I Slavia dovedla zazlobit a šance Ševčíka, Bořila či Provoda, po které už následoval gólový roh, nebyly k zahození. Domácí byli k výhře blíže, hráli aktivněji a Lacazette při sólovém úniku v podstatě spálil nemožné, fotbalový svět už ale rozhodně viděl nespravedlivější remízy.

Navždy s helmou

Arsenal však i nadále zůstává velkým favoritem. Herní kvalita je jednoznačně na jeho straně, v kádru má individuality, kterým stačí pár metrů prostoru a lovíte míč bezradně ze sítě. Navíc se dá čekat, že se trenér Mikel Arteta poučí z chyb a zejména v ofenzivě vsadí na přímočařejší hráče. Ostatně přínos Pepeho či Aubameyanga poté, co z lavičky přišli, byl okamžitý.

Dost možná klíčovým aspektem může být případná opakovaná absence Martina Odegaarda. Norský špílmachr je v současnosti pro Gunners rozdílovým hráčem a jeho nepřítomnost ve čtvrtečním duelu byla znát. Je-li k dispozici, je schopen rozdat nejednu skvělou přihrávku a založit nebezpečnou ofenzivní akci. Bez něj ale může být útočná hra londýnského týmu bez nápadu.

Zvláštní zmínku zaslouží gólman Ondřej Kolář. Ne ani tak kvůli výkonu, nutno říct, že toho na červenobílou jedničku zase tolik nešlo. Už to, že se do branky postaví jen několik týdnů poté, co ho protihráč z Rangers málem přizabije, je ale úctyhodné. Ukazuje to ohromnou osobní odvahu a nezbývá než si přát, aby nepříjemné zranění a jeho zejména psychické následky omezovaly českého brankáře co nejméně.

Jméno Kemara Roofa už každopádně nezapomene nikdy. Vzpomene si na něj pokaždé, když před vstupem na hřiště obleče helmu, se kterou dle vlastních slov bude hrát už po zbytek kariéry. Z marketingového hlediska je vznik „nového Petra Čecha” určitě zajímavou věcí, Kolář by ale jistě byl raději, kdyby se nic takového nestalo, protože by mu hráč Rangers neprošlápl lebku. Je jen škoda, že tomu světová média nevěnují aspoň deset procent prostoru, co obvinění Ondřeje Kúdely ze slovního útoku na Glena Kamaru. Ale to už je jiný příběh.

Slavia v prvním utkání remizovala s Arsenalem 1:1 | zdroj: Profimedia