České biatlonistky v Novém Městě na Moravě během Světového poháru převzaly bronzové medaile ze štafety na OH v Soči, které získaly po diskvalifikaci Rusek. Na cenný kov si Češky musely počkat dlouhých devět let.

„Mám předsevzetí, že bych chtěla více méně dělat věci, které mě baví. Když je člověk v prostředí, které má rád, věřím, že se potom otevírají i další cesty,“ řekla Soukalová. „Určitě bych se chtěla věnovat svému nadačnímu projektu, ve kterém pomáháme lidem s handicapem a poruchami přijmu potravy. Tohle je činnost, kterou dělám už čtyři roky a je skvělé vidět tam lidi, kterým se vrátí úsměv. Mám ještě další plány, ale ještě je nechci prozrazovat. To přijde časem,“ doplnila.

Třiatřicetiletá Soukalová, jež vyhrála dvakrát zlato na mistrovství světa a ovládla v sezoně 2015/16 coby druhá Češka Světový pohár, přerušila kvůli zdravotním potížím kariéru v roce 2018. O rok později ji ukončila. „Po sportovním životě jsem byla vhozená do vody. Beru to tak, že se stalo, co se měla stát,“ podotkla.

Naposledy působila jako moderátorka společenského magazínu v televizi Prima, odkud v únoru odešla. Během Světového poháru v Novém Městě na Moravě plnila roli spolumoderátorky České televize, s režisérem Petrem Větrovským natáčí autobiografický film. Během sezony se spekulovalo o jejím návratu do závodní stopy. Soukalová si jej nedokáže představit.

„To je nevýhoda, že když je člověk čtyři roky líný jako veš, pak vytáhne botasky a jde si zaběhat, tak se o tom všude dost mluví. Asi jsem to čištění hlavy dělala až moc často, ale více méně si to asi neumím představit. Jsem teď tak pracovně zaneprázdněná, že najít dalších deset hodin denně, abych mohla trénovat a dobře odpočívat, si vůbec neumím představit. Ještě s tou malou,“ zmínila Soukalová rok a půl starou dceru Izabelu.

„Klobouk dolů před každou závodnicí, která má rodinu a ještě k tomu závodí. To je pro mě hrdinský čin. Vzpomněla jsem si, jak jsem jednu sezonu bojovala o prvenství ve svěťáku s Francouzkou Marií Dorinovou Habertovou. Kdybych věděla, jak je to strašně náročné, tak bych jí ten glóbus normálně nechala, protože teď s odstupem mám pocit, že si ho zasloužila víc než já,“ líčila Soukalová.

Vítková přidala do sbírky ze Soči druhou medaili. Také ona pomohla ke stříbru ve smíšené štafetě, o čtyři roky později brala i bronz ve sprintu v Pchjongčchangu. Kariéru ukončila v 31 letech před třemi lety poté, co zjistila, že je těhotná. Nyní po dceři Elišce se její rodina rozroste.

„Občas pomůžu Márovi (Lejskovi) s biatlonovými kempy. Dvakrát či třikrát týdně jdeme s kroužkem dětí z biatlonového jabloneckého klubu na trénink. Biatlon mi tak nechybí. Zavřela jsem kapitolu a začala nová. Ruch závodů mi nechybí,“ řekla Vítková.

Jako první ukončila kariéru kvůli zdravotním potížím Landová v květnu 2017. Nyní dřívější stabilní členka štafety učí na základní škole v Jablonci nad Nisou, kde vyučuje na druhém stupni angličtinu a tělocvik.

„Doplňkově k učitelství jsem chodila trénovat dvakrát týdně dorostence, ale od podzimu už ne. Byla jsem z toho vyždímaná. Trenéřina mě jako zaměstnání neláká. Mám svou práci ráda a doufám, že u ní zůstanu ještě dlouho,“ uvedla Landová.

Poslední ukončila kariéru Puskarčíková, loučila se po minulé sezoně. Během uplynulého roku trávila čas s přítelem Bormolinim a hodně cestovala. Navštívila Korsiku, Vietnam, Mauricius nebo Spojené státy americké.

„V mém případě je výhoda, že Thomasovi rodiče mají hotel, takže pomáhám s prací tam. Vystudovala jsem i učitelství, ale teď by se to úplně nehodilo. Nemohla bych si devět měsíců vybrat dovolenou, pokud bych potřebovala, a opravdu bych nerada viděla jednu nebo druhou rodinu jednou za devět měsíců, protože je to na 10 až 12 hodin cesty. Proto jsem to odsunula. Budoucnost bude taková, že se musíme ještě rozhodnout podle Thomase. Já ho budu následovat,“ řekla Puskarčíková.