„Chicago je zarmouceno skonem legendy Blackhawks Bobbyho Hulla, superstar našeho klubu z let 1957 až 1972,“ reagoval chicagský celek v prohlášení. „Hull je členem elitní skupiny hráčů, kteří měli historický vliv na náš hokejový klub. Generace obyvatel Chicaga oslňovalo Bobbyho střelecké umění, bruslařské schopnosti a přístup lídra, které vedly k 604 gólům, klubovému rekordu přetrvávajícímu do dneška,“ uvedli zástupci Blackhawks.

Rodák z Point Anne v kanadském Ontariu v NHL mimo jiné získal třikrát Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče, sedmkrát byl nejlepším střelcem a dvakrát byl zvolen nejužitečnějším hráčem soutěže. Jako první v lize pokořil hranici 50 gólů za sezonu, když v roce 1966 nastřílel 54 branek.

Ve 13 ročnících v řadě dal alespoň 30 branek a svou bilanci uzavřel na 610 gólech. V roce 1972 přešel za milion dolarů do konkurenční, nově vytvořené WHA. Na osm let se jeho domovem stal kanadský tým Winnipeg Jets.

S hokejem se Hull, jenž v Chicagu tvořil údernou dvojici se Stanem Mikitou, rozloučil v roce 1980 jako hráč Hartfordu Whalers. O tři roky později byl uveden do Síně slávy. Mimořádně úspěšnou kariéru v NHL pak prožil i jeho syn Brett Hull, jenž je s bilancí 741 gólů pátým nejlepším střelcem v historii.

Hull je považován za jednoho z nejlepších hokejistů historie. Ve své době byl například nejrychlejším bruslařem Kanady, s pukem dokázal vyvinout rychlost 45,2 kilometru v hodině, díky čemuž si vysloužil přezdívku The Golden Jet (Zlatý tryskáč). Měl také nejprudší střelu - jeho „golfový“ úder letěl rychlostí 189,28 km/h, což bylo o 55 km/h více, než dobový průměr v NHL.