Do nové sezony světového šampionátu vozů formule 1 vstupovalo Ferrari s jasným cílem – atakovat nejvyšší příčky. Navzdory siláckým řečem a slibům zaznívajícím čas od času z Maranella se však již v polovině sezony zdá být jasné, že se situace během zimní přestávky příliš nezměnila. Mercedes nadále dominuje dění na závodní trati a rudé vozy stále zaostávají.  

Lední hokej a Brazílie. Kombinace, která v člověku evokuje vzpomínky na jednu kultovní americkou komedii z devadesátých let. Stejně jako na Jamajce i v největší jihoamerické zemi je led v přírodě asi stejně běžný jako jednorožci. Ale ani to neodradilo skupinu místních nadšenců od toho, aby se stali členy brazilské hokejové reprezentace.

Byly to obrovské nervy, rozhodovaly setiny vteřiny, ale čekání české výpravy na první cenný kov z olympiády v Riu de Janeiro je v 5. den trvání her u konce. Úřadující mistr světa na kajaku, 23letý vodní slalomář Jiří Prskavec, si na kanálu Deodoro vyjel bronz. Ve finále přitom předvedl jasně nejrychlejší čas dne, o zlato jej připravil dotek jedné branky…

A pak že je ženské ragby drsný sport, v němž není prostor na dívčí něhu… Jistě, co chvíli v něm z aktérek teče krev a s chrániči zubů leckteré vyhlížejí zlověstně, ale mimo hřiště jsou pořád těmi křehkými romantickými stvořeními. Když dostala brazilská ragbistka Isadora Cerullová po včerejším finále turnaje při slavnostním vyhlášení přímo na hřišti od své přítelkyně návrh k sňatku, byla naměkko. A samozřejmě řekla ano.

S největší pravděpodobností žádný z 10 500 sportovců, kteří startují na olympiádě v Riu de Janeiro, nemusel na cestě do Brazílie podstoupit takovou odyseu jako Keňan Julius Yego. Představitelé tamního olympijského výboru (KOV) mu totiž nezajistili letenku a on musel cestovat přes angolskou Luandu, v dějišti her přistál včera vpodvečer tamního času. A to nejdůležitější: nebyl to žádný řadový člen výpravy, nicméně s vizitkou úřadujícího mistra světa v hodu oštěpem jedna hlavních z medailových nadějí země!

Olympiáda v Rio de Janeiru je v plném proudu, což přináší nejen sportovní příběhy zvýšenou za hranici, ale také pokusy přiblížit divákům hostitelskou zemi, o níž drtivá většina Čechů stejně jako tuzemských novinářů moc nebo spíš nic neví. A že je to tentokrát obraz patřičně apokalyptický, který spolehlivě potěší každého, kdo olympiádu sleduje z bezpečí domova na televizní obrazovce.

Tento příběh se opakuje rok co rok a i letos bude mít stejné rozuzlení. Fanoušci chtějí hvězdy, trenér Wenger a majitelé Arsenalu zase obezřetné nakládání s financemi. Suma sumárum – ani letos to nevypadá na nějaké velké posilování.

Jsou to dva světy, které od sebe odděluje pouze tři metry vysoká protihluková stěna. Jejím účelem však není dopřát klidný spánek v okolí žijícím lidem. Ve skutečnosti má tato všemi barvami hýřící 'zeď hanby,' jak ji trefně pojmenovali místní obyvatelé, především vizuální účel. Má před zraky turistů ze všech koutů naší planety, kteří přijeli do Brazílie nasát olympijskou atmosféru, ukrýt odvrácenou stránku Ria de Janeiro.