Platilo to dlouhá léta. Lionel Messi nejlepším hráčem na světě, Barcelona jedním z těch vůbec nejlepších týmů. Ti pozornější ale věděli, že sláva katalánského klubu zdaleka nestojí a nepadá jen s maličkým Argentincem. Jen těžko by mohl tolik zářit, nebýt servisu, kteří mu poskytovali geniální spoluhráči.

Mezi nimi vyčnívali dva: Xavi a Iniesta. Ne nadarmo tihle dva v letech 2011 a 2012 vždy doplňovali nedostižnou dvojici Messi a Cristiano Ronaldo ve finální trojčlenné nominaci na cenu pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Bez svých klíčových středopolařů by Messi zdaleka tolik gólů nedal.

V roce 2019 pověsil legendární záložník Barcelony i španělské reprezentace Xavi kopačky na hřebík a dal se na dráhu trenéra. Trochu překvapivě se vydal do Kataru, kde vedl místní Al-Sádd. Teď dostal práci, o které nejspíše snil už v dobách, kdy ještě ve slavném dresu sám kopal do míče. Svůj milovaný klub, kde ve vrcholovém fotbale prožil celý život, teď přebírá coby hlavní kouč.

Rozhodně ale ne v podmínkách, které by si ještě před pár lety představoval. Barcelona teď není gigant a adept na vítězství v Lize mistrů, spíše klub, který je každému pro smích. Mizerné přestupy, nákupy průměrných hráčů za přemrštěné ceny, aféry kontroverzních klubových šéfů a především něco, co by si ještě před dvěma lety nikdo ani nepředstavil: odchod Lionela Messiho.

Geniální spasitel

Barca je nadále značkou z nejslavnějších, fotbalově, ekonomicky i společensky je ale teď legendární fotbalový brand na kolenou. Xavi to má změnit, vrátit legendu zpět na vrchol. „Nebylo to sbohem, ale uvidíme se brzy. Camp Nou navždy bude mým domovem,“ vzkázal mistr světa i Evropy v uvítacím videu.

„Vy jste moji fanoušci, mí lidé. Klub, který miluju ze všeho nejvíc. A teď se vracím domů. Brzy se uvidíme, culés. Forca Barca,“ vítal se emotivně nový trenér s nadšenými fanoušky. Láska neláska, ti budou ale od čerstvého lodivoda chtít výsledky. Je přitom dost jasné, jak k nim bude chtít Xavi Hernández dojít. Kombinační hrou, jež je založená na držení míče. To, co barcelonský odchovanec sám uznával jako hráč.

„Musíme zapracovat na herní inteligenci hráčů. Všechno se ale odvíjí od trenérů. V dnešních trénincích je šedesát procent cvičení na fyzičku a čtyřicet procent na rozvoj techniky. Jinými slovy nula procent je věnováno vnímání a interpretaci hry,“ stěžoval si, když kariéru končil.

„Až se stanu trenérem, chci, aby můj tým měl balon. Kdy jsem na hřišti klidný? Když můj tým je na míči. A jak říkal Cruyff, míč je jenom jeden. A měl pravdu. Když ho mám, nepotřebuju bránit. Jsou to ti druzí, co za ním musejí běhat. A když mi ho ukradnou, musím ho rychle získat zpátky. Míč je to, co hráče rozvíjí.“

Teď má Xavi možnost své teoretické vize převést do praxe. A vrátit Barcelonu tam, kam patří. Na trůn pro krále světového fotbalu.