Třeba kauza mistrovství v Rusku či Kataru by se přece jen přehodnotit mohla. Dokonce i Blatter prý původně hlasoval ve prospěch Spojených států, protože předpokládal, že by to bylo pro FIFA lukrativnější, a až později se rozhodl pro Katar a Rusko. Za současné křehké situace by v očích jeho nástupce mohly výhody Ameriky a Británie převážit tím spíš, pokud FIFA přijde o další sponzory.

Změnit by se mohl také dohled uvnitř samotné organizace. FIFA sice bude dál kontrolovat sebe sama, ale možná bude přísnější. Za Blatterovy éry se organizace příliš nehrnula do napravování chyb a mínusů, na které poukazovala interní šetření. Blatterův nástupce by ale mohl být ochotnější a počet kontrol by mohl stoupnout, zvlášť pokud se ukáže, že je veřejnost přijímá pozitivně jako způsob, jakým se FIFA snaží očistit.

Když je řeč o možných nástupcích – jediný Blatterův protikandidát ve volbách minulý týden, jordánský princ Alí bin Husajn to teď může mít na cestě na fotbalový trůn paradoxně mnohem těžší. Do hry se totiž mohou vrátit i zájemci, kteří odstoupili, aby mu v souboji s Blatterem dali větší šanci - třeba portugalská legenda Luís Figo.

Blatter má navíc čas, aby se případně mohl vytasit s vlastním kandidátem, což by byla pro prince obzvlášť špatná zpráva, protože ti, kteří původně hlasovali proti němu, dají jednoznačně přednost korunovanému nástupci schopnému udržet rozjetý vlak v dosavadním směru.  

V každém případě se nic z toho nedotkne událostí letošního léta, od mistrovství světa do 20 let po Zlatý pohár. Byrokratická mašinérie FIFA a její organizační systém pojede jako dosud, změny do organizace jen tak snadno nepřijdou. FIFA možná přijde o pár vysoce postavených funkcionářů, na jejich místo ale naskočí lidé, kteří vzešli ze stejného světa. Koneckonců jednou z podmínek pro uchazeče o prezidentské křeslo je tříletá fotbalová praxe. 

Sekání hlav a Blatterův odchod nestačí. Pokud se má něco změnit, měla by se především změnit pravidla, podle kterých FIFA hraje. A to jen tak brzy nepřijde.