Začátkem června – ve stejné době době, kdy ve Spojených státech vrcholilo finále NHL mezi Pittsburghem a San Jose – se na jih od Rio Grande konal jiný hokejový turnaj. Do Mexico City se sjeli hráči z Argentiny, Kolumbie a Brazílie, aby společně s domácím týmem poměřili své síly na panamerickém hokejovém turnaji.

Na rozdíl od Pittsburghu a San Jose se však brazilská výprava musela soustředit na daleko triviálnější aspekty ledového sportu. Třeba na bruslení.

"Některým to dalo hodně zabrat. Největší problémy jim dělalo brzdění," okomentoval nesnáze svých svěřenců americký trenér Jens Hinderlie.

V celé Brazílii totiž nenajdete ani jedno hokejové kluziště a tak se řada hráčů musela učit naprosté základy takříkajíc za pochodu. Ovšem až poté, co z nich opadlo prvotní nadšení. "Chovali se jako děti v cukrárně. To bylo pořád 'Pane bože, led, led, led!'" popsal své 'otcovské trable' kouč Hinderlie.

Tréninky v supermarketu

Brazilský hokejový tým vznikl v roce 2014. Stal se jednou z odnoží Národní konfederace zimních sportů, pod kterou spadají i další exotické koníčky, jako je třeba curling nebo bobování.

Kromě oficiálního statusu však nemá tato organizace moc co nabídnout. Nemá žádného sponzora, který by ji pomohl udržet v provozu byť jediné kluziště. Brazilští hokejisté tak musejí improvizovat.

V 90. letech provozoval malý plácek ledu gastronomický řetězec Pizza Hut, ale tenhle nápad vzal za své ještě před koncem tisíciletí. Momentálně udržuje veřejné kluziště jeden obchodní dům v centru Rio de Janeira, ale mezi maminkami s dětmi se hokejově moc nevyžijete.

Hráči ledem nepolíbení se tak v Mexiku pořádně nadřeli. "Největší problémy mi dělalo brzdění a změna směru. Tělo nereaguje tak, jak byste chtěli," popsal své nesnáze jednadvacetiletý vysokoškolský student Paulo Serrano de Araújo.

Role mentorů se tak museli zhostit staří pardálové. Nejstarší člen týmu, devětatřicetiletý divadelní herec Pedro Prado, vypomáhal spoluhráčům jednoduchou poučkou. "Je to takový trik, který používám, když učím bruslit děti: Nádech, výdech, brzda."

Hokej a slunné pláže? Sem s tím!

Nedostatek zkušeností však brazilští hokejisté vyvažují ohromným entusiasmem a radostí ze hry. "Za svůj hokejový život už jsem byl svědkem ledasčeho, ale takové nadšení pro věc, jaké projevuje tahle parta, se jen tak nevidí," řekl Hinderlie.

Pětatřicetiletý trenér se v rodných Spojených státech věnoval hokeji jako hráč i kouč, třebaže vždy jen na amatérské úrovni. Jeho život však nabral zcela nový směr ve chvíli, když se seznámil se svoji budoucí ženou Gabrielou.

Odstěhoval se za ní do Brazílie a vypadalo to, že má s hokejem utrum. Jeho manželce se však podařilo kontaktovat oficiální představitele Národní konfederace zimních sportů, kteří Hinderliemu obratem nabídli místo trenéra u rodícího se reprezentačního celku.

Getting ready for Mexico! pic.twitter.com/XxzE0Yf7Xl

— Jens Hinderlie (@wildrube22) 11. června 2016

Podle Hinterlieho není účast na panamerických hrách pro jeho tým ani tak otázkou výsledků, jako spíše prostředkem k přilákání potenciálních sponzorů.

V tom je zajedno s Danielem Babtistou, který k hokeji přičichl během svých cest po Kanadě. "V Brazílii převládá celoročně velmi teplé klima. A teď si představte, že se během dne zchladíte hokejem a večer se budete povalovat někde na pláži. Ukažte mi jediného hráče, který by to nebral," má jasno devětatřicetiletý investiční bankéř.

Brazilská reprezentace se poprvé zúčastnila panamerických her v roce 2014. A byla to "jízda". Na národním týmu si nejdříve "pošmákli" Mexičané a Kanaďané, kteří vyslancům z dálného jihu nasázeli shodně 16 branek, a dílo zkázy pak dokonali Argentinci, jejichž gólový účet se zastavil na čísle 14.

V posledních dvou letech se však situaci přece jen zlepšila. Loni si Brazilci odvezli z Mexico City bronzové medaile, letos skončili těsně pod stupni vítězů.