Policisté odložili případ loňského napadení tenistky Petry Kvitové v jejím prostějovském bytě. Pachatele se kriminalistům ani přes stovky podnětů od veřejnosti a rozsáhlé vyšetřování dopadnout nepodařilo, případem se zabývali 11 měsíců. Kauzu policisté vyšetřovali jako zvlášť závažný zločin vydírání, za což pachateli hrozí pět až 12 let vězení. 

Jaromír Jágr před několika dny rozjásal tisíce a možná miliony hokejových fanoušků po celém světě. V zápase NHL proti Detroitu vstřelil svojí první branku za Calgary, byl vyhlášen první hvězdou zápasu a hokejku daroval fanouškům. Americký příběh kladenského odchovance tak píše další kapitolu a Jágra opět oslavuje každý milovník hokeje – zvláště pak ten zámořský.

Věnuje se odvětví, o kterém dosud příliš slyšet nebylo - basketbalu 3x3. Co víc: je v něm světovou hvězdou, vždyť přispěla k titulu mistryň světa a dostala se na první místo ve světovém žebříčku. O Sáře Krumpholcové zřejmě ještě uslyšíte; i proto, že sport, který dělá, už je také olympijský.

Finsko už není jen zemí mumínků a tisíce jezer - v poslední době je často spojováno i s řadou netradičních sportů. Zvláštní sportovní aktivity tu mají už více než dvacetiletou tradici. 

Šest miliard korun za chlapa, co "čutá do meruny"? Pro někoho je rekordní Neymarův přestup senzace, pro většinu lidí šílenství a perverznost. Podobné nářky jsou ale v první řadě pokrytecké: Cenu vlastně platí diváci a fanoušci dobrovolně.

Nezahrají jim hymnu, olympijského vítěze nařknou z dopingu, fotbalisty vyřadí domluveným zápasem a jejich cyklistickou superstar vyloučí z nejslavnějšího závodu planety. Slovenští fanoušci mají jasno. Svět se proti nim spikl a jejich sportovce šikanuje kvůli uprchlickým kvótám. Jenže místo hledání nesmyslných konspirací by se spíš měli zamyslet nad vlastní posedlostí sportem.

Všechna olympijská města se obávají korupce nebo teroristického útoku, ovšem nad Tokiem se vznáší ještě jedna hrozba - ničivé zemětřesení. Tři roky před olympijskými hrami, které začnou 24. července 2020, se pořadatelé usilovně snaží rozptýlit obavy sportovců a návštěvníků obří sportovní události. A připravit se, jak nejlépe je to možné. 

Jak se stát ve sportu výjimečným? Jen hodiny intenzivního tréninku už dnes nestačí. Sportovci po celém světě hledají každou maličkost, díky které by získali výhodu nad konkurencí. Hlídají si stravu, dřou v kondiční přípravě, věnují se různým metodám regenerace, snaží se ukočírovat vlastní mysl. Vít Schlesinger je pro ně proto ideálním pomocníkem: na všech zmíněných oblastech pracuje. "Já jen ukazuji cestu a dveře. Ale klíč musí najít sami sportovci," říká 32letý Schlesinger.