Zemřela nejúspěšnější česká sportovkyně. Věra Čáslavská podlehla vleklé nemoci

AKTUALIZOVÁNO VIDEO (aktualizováno: 31. 8. 2016 14:25) - Ostatní sporty autor: art

Ve věku 74 let zemřela legendární česká gymnastka, sedminásobná zlatá medailistka z her v Tokiu a Mexiku Věra Čáslavská. Podlehla rakovině slinivky, s níž dlouho zápasila. 

Věra čáslavská v Mexiku v roce 1968

Věra čáslavská v Mexiku v roce 1968,zdroj: Profimedia.cz

O jejím úmrtí informoval na Facebooku historik Pavel Kosatík a zprávu posléze potvrdil i Český olympijský výbor.

Čáslavská podstoupila vloni v polovině května náročnou osmihodinovou operaci, po které strávila tři týdny v nemocnici. Od té doby musela absolvovat několik chemoterapií, chodila na transfuze a zhubla o více než patnáct kilogramů. Letos v létě se její stav opět zhoršil a neodcestovala kvůli tomu na olympijské hry do Ria de Janeiro.

Čáslavská získala na olympijských hrách v Tokiu 1964 a v Mexiku 1968 sedm zlatých medailí. Byla také čtyřnásobnou mistryní světa, jedenáctinásobnou mistryní Evropy a čtyřnásobnou Sportovkyní roku Československa.

Na bradlech se Čáslavská proslavila prvkem, kdy se odpoutala od horní žerdi, ve vzduchu se otočila kolem své osy a znovu se chytila bradel. Kromě cvičení na bradlech se Čáslavská excelovala také ve víceboji, na kladině a na přeskoku.

"Spolu s Emilem Zátopkem je Věra Čáslavská největším českým sportovcem, a to nejen dosaženými výsledky, ale svým přístupem ke sportu i svými lidskými postoji, vším, čím se zapsala do srdcí svých příznivců i myslí nepřátel," uvádí v jejím profilu na svém webu Český olympijský výbor.

Po srpnu 1968 byla kvůli svým postojům k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a podpisu dokumentu Dva tisíce slov vyloučena z řad tělovýchovné organizace. Věnovala se pak trénování. Vychovávala mladé adeptky sportovní gymnastiky jak v Praze, tak v Mexiku.

Počátkem roku 1990 se Čáslavská po zvolení Václava Havla prezidentem Československé republiky stala jeho poradkyní pro sociální otázky a pro sport, od července 1991 byla jeho asistentkou. V letech 1990 až 1996 byla předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru a v letech 1995 až 2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Ráj a peklo Zlaté Věry

Zatímco po olympiádě v Mexiku 1968 patřila sportovní gymnastka a sedminásobná olympijská vítězka Věra Čáslavská k nejobdivovanějším osobnostem planety, pár měsíců poté byla komunistickým režimem prohlášena za nepřítele lidu a nemohla sehnat práci. Po listopadu 1989 se znovu vrátila do popředí zájmu jako poradkyně prezidenta či předsedkyně Českého a Čs. olympijského výboru, po rodinné tragédii se však stáhla do ústraní. V úterý večer 30. srpna legendární gymnastka po těžké nemoci zemřela ve věku 74 let.

Během své fenomenální kariéry vybojovala "Zlatá Věra" na 140 medailí včetně 11 olympijských, čtyřikrát se stala mistryní světa a jedenáctkrát mistryní Evropy. V roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa, čtyřikrát ji zvolili nejlepší domácí sportovkyní roku a v roce 2001 byla zařazena k Emilu Zátopkovi mezi Sportovní legendy.

Narodila se 3. května 1942 v Praze a s gymnastikou začínala ve 14 letech pod vedením své slavné předchůdkyně Evy Bosákové. Díky nezměrné píli a tréninkové dřině vystoupala až na vrchol. Se svými trenéry vymýšlela stále obtížnější prvky, které pak dokázala zacvičit s bravurou a elegancí.

Po stříbru ze soutěže družstev na OH 1960 v Římě získala o čtyři roky později v Tokiu čtyři medaile včetně tří nejcennějších, o další triumf ji připravil pád na bradlech. Galapředstavení na hrách v Mexiku jí vyneslo dokonce čtyři zlaté (včetně obhajoby ve víceboji) a dvě stříbrné.

"V Mexiku skončila moje - v podstatě jednoduchá - sportovní cesta, pro mne osobně krásná a čímsi čistá. Jestliže pád z bradel v Tokiu byl mou malou osobní tragédií, pak vítězství v Mexiku nemohlo nic změnit na naší tragédii národní," prohlásila v reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy poté, co v Mexiku naposledy uchvátila svými sestavami celý svět.

Krátce po triumfálním návratu do Československa ji jako jeden ze symbolů Pražského jara čekaly výslechy Státní bezpečnosti, a když i přes nátlak odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, upadla v nemilost. Než mohla začít trénovat mladé talenty, musela si několik let vydělávat například úklidem domů.

Rodinná tragédie

Koncem 70. let dostala Čáslavská spolu s manželem Josefem Odložilem, za něhož se provdala během OH 1968 v Mexiku, povolení vycestovat i s dětmi Radkou a Martinem do země, v níž byla i díky své pohádkové svatbě stále velmi populární. Oba se dva roky věnovali místním talentům, jejich manželství však utrpělo vážné trhliny a po 19 letech skončilo rozvodem.

V srpnu 1993 došlo na diskotéce v Domašově k potyčce mezi Odložilem a jejich synem Martinem, při níž někdejší stříbrný olympijský mílař utrpěl vážná zranění, kterým o pár dnů později podlehl. Po zdlouhavém procesu byl Odložil mladší odsouzen ke čtyřem letům vězení, avšak vzápětí mu tehdejší prezident Václav Havel, pro nějž Čáslavská začátkem 90. let pracovala jako poradkyně, udělil milost.

Někdejší gymnastickou královnu, jež byla v té době i předsedkyní ČOV a členkou MOV, poznamenala celá událost a její následná medializace natolik, že musela být nadlouho hospitalizována v psychiatrické léčebně. Tehdy se stáhla do ústraní a několik let žila v domě s pečovatelskou službou, než v sobě našla dost sil vrátit se do normálního života. Před čtyřmi lety o ní natočila režisérka Olga Sommerová dokument Věra 68.

Těžká nemoc

Od května loňského roku bojovala s rakovinou slinivky břišní. Českým sportovcům na letošních olympijských hrách v Riu de Janeiro předpovídala 14 medailí a v osobním dopise se přimluvila u předsedy MOV Thomase Bacha za umožnění startu Martiny Sáblíkové v cyklistické časovce na hrách. Mezinárodní sportovní arbitráž CAS však start Sáblíkové v Riu zamítla.

"Nikdy jsem nebyla taková, jakou si mě lidé vysnili. Ale ti lidé, nebo celý národ mi dávali sílu, abych překonala únavu a strach. Nikdy jsem nebyla tak odvážná a sebevědomá, abych hledala sílu jen sama v sobě," řekla kdysi výstižně držitelka řady vyznamenání včetně státní Medaile Za zásluhy.

Tagy: čeští sportovci gymnastika úmrtí a pieta

Zdroje: ČTK,Vlastní,iDnes.cz