Bývalí hráči žalují NHL. Ve hře jsou stovky milionů dolarů

- Hokej autor: Redakce Sport.Tiscali.cz

Pohledné kombinace, krásné góly, geniální kličky, neuvěřitelné zákroky gólmanů. Ale i tvrdé souboje, zuřivé bitky, ostré fauly a kopec zraněných. To vše je hokej. To vše je (především) NHL. Ačkoliv se v posledních letech výrazně zapracovalo na větší bezpečnosti pro hráče a zlepšila se metodika zdravotní péče, ještě koncem minulého století to v NHL často vypadalo jako na divokém západě. Někteří bývalí hokejisté se proto rozhodli, že to nenechají jen tak a proti lize povedou právní válku. 

Bitky dělají z NHL atraktivní podívanou, hráče to ale stojí zdraví

Bitky dělají z NHL atraktivní podívanou, hráče to ale stojí zdraví,zdroj: Profimedia.cz

Předloni v listopadu podala desítka bývalých hráčů, mezi které se řadí i legendy Toronta Maple Leafs Gary Leeman a Rick Vaive, žalobu u okresního federálního soudu v americkém St. Paulu, ve které obvinili NHL z nedostatečné ochrany hráčů a z triviálního lékařského zázemí, následkem čehož trpí celá řada někdejších hokejistů trvalými následky otřesu mozku.

K tomuto kroku se odhodlali jen tři měsíce poté, co obdobná pře mezi někdejšími hráči NFL (kterých bylo na 4,5 tisíce) a ligou samotnou dospěla k dohodě, v jejímž důsledku se americká fotbalová soutěž zavázala vyplatit 765 miliónů dolarů jako náhradu škod za způsobená zranění hráčům a jejich rodinám.

Některé body obžaloby:

NHL měla (nebo měla mít) k dispozici poznatky o tom, že hráči, kteří utrpěli opakované zranění hlavy, jsou vystaveni vyššímu riziku onemocnění a zdravotním postižením, a to jak během své hokejové kariéry, tak v pozdějším životě.

Přestože byl v roce 1997 vytvořen program, jehož úkolem bylo zkoumat a studovat poranění mozku, nepřijala NHL v letech 1997-2004 žádná opatření, která by pomohla snížit počet hráčů, kteří utrpěli poranění hlavy.

Až do roku 2010 nepřijalo ligové vedení žádná opatření, která by hráče lépe chránila. Teprve poté začaly být trestány fauly namířené do oblasti hlavy.

Na čí straně je pravda?

Po původní žalobě následovalo několik dalších a lze očekávat, že se dál se budou jen vršit. Koncem letošního března totiž bývalí hráči vybojovali první vítězství – federální soudkyně Susan Nelsonová zamítla požadavek NHL, aby byla žaloba smetena ze stolu.

"I když jsme doufali v odlišný výsledek, tento případ je stále v rané fázi a my budeme mít dostatek času a příležitostí k tomu, abychom připravili vlastní body obhajoby," řekl Bill Daly, zástupce ligového komisaře Garyho Bettmana. "Jak jsme předpovídali již dříve, další žaloby podobného typu jsou očekávatelné. V takových případech je to zcela přirozené. Nicméně nic neotřese našim přesvědčením, že všechny tyto kauzy jsou neopodstatněné a my se budeme náležitě bránit," dodal Daly.

Liga se hájí tím, že hráči dobře věděli, do čeho jdou, a že údaje o symptomech a následcích otřesu mozku byly běžně dostupné: "Veřejně dostupné informace, související s otřesem mozku a jeho dlouhodobými důsledky, ve spojení s událostmi, které vyšly najevo – viz. jiní hokejisté a jejich problémy zapříčiněné údery do oblasti hlavy – daly snad hráčům jasné indicie, aby si mohli dát dvě a dvě dohromady."

Problémem je, že liga nedělala vůbec nic, aby hráče ochránila. Teprve až v roce 1997 se začala zabývat výzkumem souvisejícím s příčinami a následky otřesů mozku, a trvalo bezmála dalších 14 let, než výsledky svého bádání zveřejnila. "V 70. a 80. letech byl pro nás otřes mozku stejně cizí a neznámý pojem, jako Sověti," řekl bývalý hokejista Butch Goring. "Přišel jsem do šatny a cítil jsem se hrozně. A oni mi řekli: tady máš dva aspiriny. Dneska budeš hrát," vzpomíná Bobby Dollas, někdejší hráč Anaheimu.

Darované mozky jako důkaz

V roce 2011 se rodiny čtyř hokejistů, kteří v průběhu několika měsíců opustili tento svět, rozhodly věnovat mozky zemřelých ve prospěch lékařského bádání. Ukázalo se, všichni čtyři trpěli chronickou traumatickou encefalopatií (CTE). Toto degenerativní onemocnění mozku postihuje ty, kteří v průběhu svého života prodělali několik otřesů mozku nebo dostávali opakovaně rány do hlavy – ne nadarmo se CTE přezdívá "boxerská demence".

"Víte snad o všem, co se v jejich životě přihodilo? Nemohly se stát i jiné události, které jim přivodily CTE? A dokud nebude přesně vědecky doloženo, co je příčinou CTE, pak se jedná o čiré spekulace. Současná data nejsou dostačující, abychom mohli učinit definitivní závěry. Naši odborníci mi dají zapravdu," bránil se v roce 2011 Gary Bettman.

Tím si ale sám protiřečí. Protože pokud nejsou ani současné údaje o poraněních hlavy a problémech s otřesy mozku dostačující, jak mohli někdejší hráči využívat zmíněné "veřejně dostupné informace"? To vskutku nezní jako neprůstřelný argument.

"Viděli jsme to ve fotbale. V případě hokeje jde o stejný vývoj.  Stojíme si za tvrzením, že ačkoliv zde bylo povědomí o problémech s otřesy mozku, k ochraně hráčů nebylo přistoupeno dostatečně vhodně a dostatečně rychle, stejně jako nebyly implementovány žádné změny pravidel v případě bitkařských soubojů, což přetrvává dodnes. V důsledku těchto rizik provázejí hráče trvalé zdravotní problémy, třebaže řada z nich již dávno ukončila svoji kariéru. Myslíme si, že je na čase to změnit, a že hráči by měli být odškodněni," řekl Charles Zimmerman, jehož právnická firma se podílela jak na žalobě proti NFL, tak na té současné proti NHL.

Soudní pře může trvat roky a je velmi pravděpodobné, že počet nespokojených hokejistů toužících po odplatě bude stoupat. Zvláště pak po nešťastné události z poloviny letošního února, kdy byl ve svém bytě nalezen mrtvý někdejší obránce Steve Montador, který ukončil kariéru v roce 2012 z důvodu přetrvávajících následků otřesu mozku. Trpěl bolestmi hlavy i depresemi. Zemřel ve věku pouhých 35 let.

Život plný bolesti

Ať už s žalobou souhlasíte nebo ne, jedno je jisté – někteří hráči za svou hokejovou kariéru zaplatili hrozivou daň. Mezi ně se řadí i sedmatřicetiletý Dan LaCouture, který v NHL odehrál 337 zápasů v dresu šesti různých týmů. Vždy platil za hráče, který se nebojí shodit rukavice a postavit se za svoje druhy. O následcích otřesů mozků, které ho provázejí dodnes, se rozpovídal v rozhovoru pro americký deník Pittsburgh Post-Gazette.

"Trpím hroznými bolestmi hlavy, nevolností, závratěmi. Nedávné studie ukazují na otřesná onemocnění související s traumatickým poraněním mozku a ve spojitosti s nedávnou správou o zdravotním stavu Stana Mikity, který trpí demencí, se obávám, že mě čekají ještě daleko horší věci, než které mě trápí už teď," popsal LaCouture.

"Nejhorší zranění hlavy jsem si odnesl ze zápasu v Madison Square Garden v roce 2004. Bránil jsem spoluhráče, který byl zasažen zezadu. Během rvačky jsem přišel o helmu, a když ke mně přiskočil další z protihráčů, spadl jsem hlavou rovnou na led. Pak si jenom pamatuju, jak mi spoluhráči a trenéři pomáhají na nohy. Měl jsem pár stehů, ale nikdy jsem nepodstoupil podrobnější lékařská vyšetření, která by mohla odhalit vážnější poranění hlavy," vyprávěl dál. 

LaCouture dodal, že NHL léta popírala souvislost mezi hity a devastujícími neurologickými onemocněními hlavy a že záměrně tajila poznatky vyvozené z výzkumu zahájeného v roce 1997.

"Za svoji kariéru jsem měl asi 17 nebo 18 otřesů mozku, z toho pět nebo šest je zdokumentovaných. Postupem času to se mnou šlo z kopce. Jak po fyzické, tak po psychické stránce. Stal se ze mě úplně jiný člověk. Můj otec se mě pořád ptá: 'Co se to s tebou děje? Proč reaguješ tak podrážděně? Proč si tak naštvaný?' A já na to jen: 'Promiň tati, nemyslel jsem to tak'."

Autorem je externí spolupracovník redakce Petr Widenka

Tagy: NHL bývalá hvězda NHL historie NHL

Zdroje: Vlastní