Nezlomný Jágr, hvězdný Voráček, slušňák Hudler. Češi se letos v NHL neztratili

MAGAZÍN - Hokej autor: Petr Widenka

National Hockey League. Nejprestižnější hokejová liga planety s více jak stoletou tradicí, o které sní většina mladých hráčů po celém světě, těch českých nevyjímaje. Pravda je ovšem taková, že řady našich krajanů v kanadskoamerické NHL v posledních letech povážlivě prořídly. Zatímco ještě v roce 2005 působilo za Atlantikem přes šest desítek českých hokejistů, v současné době se jejich počet snížil zhruba na polovinu. 

Voráček letos prožil životní sezonu

Voráček letos prožil životní sezonu,zdroj: Profimedia.cz

I proto je potěšující, že česká jména mají v zámoří stále svůj zvuk. Ať už mluvíme o nezlomném Jaromíru Jágrovi, který překonává hranice možného i nemožného a zámořští reportéři pro něj mají pouze slova chvály, Jakubu Voráčkovi, který letos prožil životní sezonu a dlouho sváděl souboj s nejlepšími útočníky NHL o korunu pro nejproduktivnějšího hráče NHL, nebo Jiřím Hudlerovi, který se zařadil mezi lídry kanadského celku Calgary Flames a měl lví podíl na tom, že se jeho mužstvo nečekaně probojovalo do play off.

A o slovo se přihlásili i další Češi.

V průběhu sezony naskočilo do NHL celkem 34 českých hokejistů, 26 z nich odehrálo minimálně polovinu zápasů základní části. Nejstarším Čechem a zároveň nejstarším hráčem celé zámořské soutěže byl Jágr. Jeho protipólem byl David Pastrňák, který byl pro změnu nejmladším hokejistou letošního ročníku.

Celkem 20 klubů mělo v šatně dres s českým jménem, největší středoevropská kolonie se utvořilo v mužstvu New Jersey. Za Ďábly hrálo kvarteto Jágr, Martin Havlát, Patrik Eliáš a Marek Židlický.

Jaromír Jágr: S mladými jako zamlada

Když se před časem objevil na internetu první trailer k filmu Terminator: Genisys, ve kterém byla scéna s Arnoldem Schwarzeneggerem pochodujícím v ústrety svému o 30 let mladšímu já, nejeden fanoušek akčních filmů musel zamáčknout slzu nostalgie.

Podobný nával sentimentu bude jistě prožívat i nejeden český hokejový fajnšmekr, až jednou budeme sumírovat kariéru Jaromíra Jágra.

Pomineme-li výluky a tříletou misi v ruském Omsku, působí 'osmašedesátka' v zámoří už od roku 1990. Tedy od doby, kdy se řada Jágrových spoluhráčů i protihráčů ještě ani nenarodila.

Kladenský rodák letos odehrál jubilejní 20. sezónu v NHL. Znovu vystoupal o pár stupínků nahoru v historických statistikách nejlepší soutěže světa, byť s týmového hlediska to nebyl příliš povedený ročník.

Ďáblové z New Jersey vstoupili do sezóny 2014-2015 levou nohou a z postupu do play off se brzy stalo jen zbožné přání. Logicky tak následovala změna na trenérském stolci, která Jágrovi příliš neprospěla. Na ledě trávil čím dál méně času a vzhledem k takřka nulovým šancím jeho týmu na postup do vyřazovací části bylo zřejmé, že vše spěje k jeho výměně do jiného klubu. Ale i ta ho mírně rozladila.

Vedení New Jersey ho poslalo na Floridu, přestože tamní celek byl za hranicemi postupové osmičky, a tam také zůstal až do konce sezóny. Jágr však mezi mladými Pantery výrazně pookřál, ve 20 zápasech posbíral 18 bodů a původní skepsi nahradilo nadšení.

"Dokud jsme bojovali o play off, měli jsme na to vyhrát každý zápas. Přišlo mi, že jsme všechny soupeře dokázali přehrát. Snad kdybychom měli více štěstí a nedopustili se několika osudových chyb. Ale tohle je mladý celek, který do toho časem doroste. Ale upřímně řečeno – snad pokud pominu první roky v Pittsburghu – jsem nikdy nehrál v týmu, ze kterého bych měl pocit, že může v klidu vyhrát třeba 15 zápasů po sobě," řekl Jágr, který krátce po skončení základní části podepsal s klubem novou smlouvu.

Jágr se letos stal čtvrtým hráčem a vůbec prvním Evropanem v historii NHL, který dokázal za svoji kariéru v zámořské soutěži nastřádat přes 1 800 bodů. I v dalších statistikách si polepšil. V historické tabulce střelců vystoupal na páté místo (722 branek), mezi nahrávači se posunul na šestou příčku (1080), v počtu odehraných utkání už buší na bránu první desítky.

A na počátku ledna se stal ve věku 42 let a 322 dnů nejstarším hráčem v dějinách zámořské soutěže, kterému se podařilo nastřílet hattrick. Povedlo se mu to v utkání proti Philadelphii.

Jakub Voráček: Vzhůru ke hvězdám

Byl to právě Jágr, který v roce 2006 bojoval o slavnou Art Ross Trophy, každoročně věnovanou nejproduktivnějšímu hráči NHL. Až závěru sezony ho tehdy o prvenství připravil Kanaďan Joe Thornton. Od té doby se ani on, ani žádný jiný český hráč k této trofeji nepřiblížil.

Teprve letos se mezi vyzyvatele zařadil další kladenský rodák Jakub Voráček. Pětadvacetiletý útočník prožil životní sezonu, několik týdnů se dokonce držel na samotné špici kanadského bodování.

Se ziskem 81 bodů nakonec obsadil páté místo, přesto jde o nejlepší umístění českého hokejisty právě od roku 2006. Nebylo tedy divu, že útočník Letců byl pověřen vedením národního celku na domácím šampionátu v Praze a Ostravě.

Výbornou sezonu však zkalily týmové neúspěchy. Voráček se s Philadelphií nedostal do play off, s reprezentací zase neuspěl v honbě za některou z medailí, tak alespoň posbíral individuální ocenění. V červnu dostal Zlatou hokejku pro nejlepší českého hokejistu, o pár dní později byl zařazen do prvního All-Star týmu NHL, složeného z šesti nejlepších hráčů sezony.

Gentleman Jiří Hulder

Jednatřicetiletý útočník zraje jako víno. Do NHL naskočil již v roce 2003, ale trvalo dalších 12 let, než naplno prodal svůj potenciál. V letošní sezoně měl lví podíl na tom, že se mnohými podceňované mužstvo Calgary Flames, kterému účast v play off přisuzovali jen největší optimisté, nakonec probojovalo až do čtvrtfinále NHL.

Hudler byl nejproduktivnějším hráčem kanadského celku a skvělý závěr základní části ho katapultoval až na konečné osmé místo v tabulce produktivity.

Fantastickou sezonu korunoval oceněním Lady Byng Trophy, které získal jako vůbec první Čech v historii kanadskoamerické soutěže. Touto trofejí se pyšní hráči, kteří vynikají hokejovými kvalitami a zároveň tráví minimum času na trestné lavici. Hudler letos posbíral 76 bodů, zatímco si připsal jen sedm dvouminutových trestů v 78 odehraných zápasech.

Podruhé stříbrný Ondřej Palát

Rodák z Frýdku-Místku vlétl do NHL ve velkém stylu. Loni čtyřiadvacetiletý útočník posbíral úctyhodných 59 bodů a byl nominován na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka ligy, kterou mu nakonec uzmul Kanaďan Nathan MacKinnon.

Krok od trofeje, tentokrát té vůbec nejcennější, byl Ondřej Palát i letos. S mužstvem Tampy Bay dokráčel až do finále Stanley Cupu, nicméně výběr Chicaga Blackhawks byl nakonec nad síly floridského týmu.

Palát si v průběhu pouhých dvou sezon vybudoval pověst jednoho z nejlepších tzv. two-way forwards, tedy útočníků vynikajících jak při hře dopředu, tak poctivou prací v defenzívě.

Společně s Voráčkem a Hudlerem by měl patřit k hlavním stavebním kamenům ofenzívy národního mužstva na Světovém poháru, který se bude konat v září příštího roku v kanadském Torontu.

Ondřej Pavelec: Osamělý voják v poli

Zatímco finští nebo ruští brankáři berou v posledních letech NHL útokem, řady českých maskovaných mužů se povážlivě tenčí. Ondřej Pavelec byl letos jediným českým gólmanem, který ve svém klubu plnil roli jedničky.

Přitom i on sám měl namále. Úvod sezóny mu totiž příliš nevyšel a z branky Winnipegu ho začal pomalu vytlačovat jeho parťák, Kanaďan Michael Hutchinson.

Byl to ale Pavelec, kdo v závěru základní části zvládl tíhu okamžiku a dovedl Jets až do play off. Vše korunoval třemi čistými konty v posledních třech zápasech.

Kladenský rodák si tak výrazně polepšil v očích fanoušků i trenéra Paula Maurice, a i v příštím ročníku by měl plnit roli týmové jedničky. Bohužel to ale vypadá, že mezi českými brankáři bude znovu osamocen.

Michal Rozsíval: Ke Stanley Cupu s berlemi

Nadstandardní individuální výkony jednotlivých hráčů mohou mužstvu výrazně prospět, nicméně je to sehranost celého týmu, co představuje stojí mezi mezi úspěchem a neúspěchem. Platí to ve všech kolektivních sportech, hokej nevyjímaje.

O tom by mohl vyprávět obránce Michal Rozsíval, který byl letos jediným českým hokejistou, který zvedl nad hlavu slavný Stanley Cup. A to i přesto, že ve finálové sérii neodehrál ani minutu.

Na vině nebyly slabé výkony šestatřicetiletého zadáka, nýbrž zranění kotníku, které obránce Chicaga utrpěl ve čtvrtfinálové sérii proti Minnesotě. Další průběh play off tak sledoval pouze jako divák.

Za celou sezonu však odehrál dostatečný počet utkání k tomu, aby jeho jméno mohlo být zvěčněno na nejslavnější hokejové trofeji planety. A to už podruhé, s Chicagem totiž triumfoval také v roce 2013.

Nejlepší draft posledního desetiletí

Zámořské kluby nemohou podepsat smlouvu s žádným mladým hráčem, který doposud neprošel draftem NHL. Tento podnik se koná každý rok v červnu a mužstva si nadějné talenty vybírají v předem určeném pořadí, přičemž přední místa jsou vyhrazena pro týmy, které v dané sezoně obsadily nejnižší příčky v ligové tabulce.

Letošní draft byl s českého pohledu velmi povedený. Jako celkově šestý v pořadí byl vybrán útočník Pavel Zacha, který se tak stal nejvýše draftovaným českým hokejistou od roku 2003. Jeho novým domovem se stalo New Jersey, kde by měl udržovat při životě českou hokejovou školu. Od sezóny 1992-1993 měli totiž Ďáblové na soupisce vždy minimálně jednoho hráče z centra Evropy. Zasloužil se o to především Patrik Eliáš, který v tamním klubu působí již 20 let.

Krátce po Zachovi přišel na řadu i Jakub Zbořil, kterého si jako celkově 13. v pořadí vybralo mužstvo Bostonu. Jak potvrdil i letošní světový šampionát, české reprezentaci kvapně docházejí kvalitní obránci, takže každý mladý talent může mít pro národní mužstvo cenu zlata.

V týmu Bostonu už působí čeští útočníci David Krejčí a David Pastrňák, který byl shodou okolností draftován loni taktéž v prvním kole.

Celkově bylo v letošním draftu vybráno 11 českých hokejistů, což je nevyšší počet za poslední deset let. To samozřejmě automaticky nezaručuje, že se tito hráči v NHL skutečně prosadí, ale minimálně Zacha se Zbořilem mají vynikající startovní pozici.  

Tagy: hokej NHL čeští hokejisté Češi v NHL

Zdroje: Vlastní