Jenže jak se ukázalo později, nebyla to tak docela pravda. V jednom z květnových dílů pořadu Máte slovo na České televizi se mezi hosty Michaely Jílkové objevili "uplácející" podnikatel Miroslav Palaščák a šéftrenér Českého svazu ledního hokeje Slavomír Lener.

Ačkoliv během diskuze Slavomír Lener trval na tom, že je pozadí českého hokeje čistější než lilie a ke korupci v něm proto v žádném případě nemůže docházet, jiného názoru byl další z hostů, dvojnásobný trenér mistrů světa a uznávaný pedagog Luděk Bukač.

Ten se postaral o rozruch, když v přímém přenosu mimo jiné prohlásil: "Znám dokonale hokej mládeže v České republice a mluvím se stovkami rodičů dětí. V českém mládežnickém hokeji je korupce a protekce. Není to férové prostředí. Trenéři se nechovají férově, rodiče se nechovají férově. A vinni jsou trenéři, rodiče a všichni, kteří hokej děláme."

Odpověď Tomáše Krále, předsedy Českého svazu ledního hokeje, na sebe nenechala dlouho čekat. Otevřený dopis adresovaný Bukačovi, v němž Král legendárního trenéra žádá o poskytnutí detailnějších informací o údajné korupci, se sice na první pohled tváří jako upřímná snaha svazu řešit domnělé problémy českého hokeje, jeho závěr však lze chápat nejen jako přátelské upozornění, ale i jako osobní útok, či dokonce skrytou výhrůžku.

"Nad rámec žádosti a pro přesnější představu, 'jak to v praxi chodí', bych Vás chtěl informovat, že řadu anonymních upozornění na údajné korupční ovlivňování nominace jsem obdržel i v případě mládežnických reprezentací, které v minulosti vedl Váš syn [Luděk Bukač ml., dnes sportovní manažer Slavie]. Netřeba dodávat, že jsem je považoval za absurdní a naložil s nimi jako s jinými anonymními, reálná fakta a údaje postrádajícími informacemi."

Jen o pár dní později se do kritiky českého hokeje pustil také předseda České asociace hokejistů (CAIHP) Marek Černošek, který se poměrně ostře opřel do českého svazu, Tomáše Krále, Asociace profesionálních klubů i agentury BPA.

Bývalý hokejový obránce, který se v dresu Sparty stal dvojnásobným mistrem české extraligy, se nechal například slyšet, že "hokejisté jsou otroky systému a svaz nad tím přivírá oči". 

Po důkladném prostudování hráčské smlouvy nelze jinak, než s některými z Černoškových tvrzení souhlasit. Hráči například podpisem smlouvy udělují klubu výlučné svolení, aby ten dle vlastní libosti nakládal s jejich osobními informacemi či fotkami.

Zajímavá je také finanční stránka hostování či přestupu mezi extraligou a 1. ligou, kdy může klub automaticky snížit plat hráče až na 20 procent původního, v případě přestupu z první ligy do extraligy však zůstává zachována prvoligová mzda.

Král přesto ve své reakci na Černoška situaci hráčů zlehčoval: "Myslím, že být takovým otrokem, jací jsou ve většině případů extraligoví hráči, by většina normální populace možná přivítala".

Český svaz ledního hokeje se zároveň proti Černoškovým výrokům ohradil a oznámil, že zvažuje podání žaloby. A to v případě, že se Černošek svazu veřejně neomluví. Na stranu hokejového svazu se navíc postavily hokejové kluby.

V českém hokeji se tak sice na přelomu května a června rozpoutala válka ostrých slov, zdálo se však velmi nepravděpodobné, že by právě názory Bukače či Černoška skutečně vedly ke změně poměrů. Proti případně změně totiž mluvila hlavně skutečnost, že hokejové kluby a Český svaz ledního hokeje držely při sobě a společnými silami tvrdě odrážely jakýkoliv náznak kritiky.

Pod její palbou se český hokej ostatně ocitl už v loňském roce, kdy se portál Aktuálně.cz začal podrobněji věnovat problematice tzv. přestupních tabulek. Dosud však nedošlo k žádné úpravě tabulkového odstupného.

Korupční aféra kolem trenéra národního týmu Vladimíra Růžičky tak znovu pomalu upadala v zapomnění, když se o slovo přihlásil Český rozhlas s reportáží Marka Kroupy. Podle svědectví několika rodičů po nich měli bývalý trenér hokejové Slavie a jeho kamarád Jiří Mouček chtít peníze za to to, že jejich děti budou moci dál hrát hokej.

Ačkoliv některá ze svědectví lze jen těžko považovat za věrohodná, vzhledem k jejich počtu nad nimi však již nešlo jednoduše mávnout rukou. Snad proto si i ta část české veřejnosti, která dosud měla Růžičku za čestného člověka, poprvé připustila, že by hrdina z Nagana přece jen nemusel být tak nevinný, jak už dva měsíce vytrvale tvrdí.  

Jen několik hodin po odvysílání zmiňované reportáže rezignoval Růžička na pozici trenéra českého národního týmu. Stalo se tak pouhý den před zasedáním výkonného výboru Českého svazu ledního hokeje, jenž měl rozhodnout o jeho dalším setrvání na této pozici.

Gesto, které by před několika týdny možná bývalé hokejové ikoně získalo plusové body, ale nejspíš přišlo příliš pozdě. V situaci, kdy je Růžičkova dobrá pověst nenávratně poškozená, totiž nelze považovat jeho odstoupení za dobrovolné. Prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král přijal Růžičkovu rezignaci s tím, že kdyby nyní již bývalý reprezentační trenér neodstoupil sám, nejspíš by byl odvolaný.

Ačkoliv nahrazení Růžičky Vladimírem Vůjtkem snad nikdo nepovažuje za krok, který by měl českému hokeji přinést výraznější úspěch na příštím světovém šampionátu, samotný Růžičkův pád by českému hokeji prospět mohl.

Vzhledem k informacím, které v průběhu posledních měsíců vypluly na povrch, není možné dál přivírat oči nad stavem nejen mládežnického hokeje u nás. Za jeho problémy totiž skutečně nemůže jen Růžička. Ten měl jen tu smůlu, že byl nejvíce vidět.