Parkoviště za půl miliardy dolarů? Mistrovství v Brazílii skončilo finančním fiaskem

MAGAZÍN - Fotbal autor: Petr Widenka

"Snad jen Bůh dokáže ospravedlnit takovou strašlivou potupu," řekl brazilský fotbalový internacionál Pelé. Při pomyšlení na loňský semifinálový zápas mistrovství světa, ve kterém domácí Brazílii nekompromisně převálcoval národní celek Německa 1:7, mu ještě stále vřela krev v žilách. Ale pokud se tento zápas stal pro hráče i veřejnost synonymem sportovní tragédie, pak lze celé mistrovství světa jako takové označit za takřka národní katastrofu. A to bude Brazílie v příštím roce hostit další velký sportovní podnik – letní olympijské hry.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek , zdroj: ThinkStock

Kvůli fotbalovému mistrovství Brazilci postavili či opravili celkem 12 stadionů, což největší jihoamerickou zemi připravilo o takřka 3,3 miliardy dolarů. Přitom už před zahájením stavebních prací někteří odborníci upozorňovali na fakt, že po skončení turnaje nebudou některé arény prostě a jednoduše finančně udržitelné.

Symbolem nešťastné politiky se staly čtyři stadióny, které slouží všemu možnému, jen ne sportovním akcím nejvyšší úrovně.

Národní stadión v hlavním městě Brasílii, jehož přestavba spolykala 550 milionů dolarů (nejvíce ze všech arén) se používá jako parkoviště pro autobusy městské hromadné dopravy.

Ve městě Cuiába byla pro potřeby fotbalového mistrovství světa vystavěna zbrusu nová multifunkční aréna v hodnotě 215 milionů dolarů. Už samotnou stavbu provázela řada problémů a závěrečné práce skončily až v průběhu turnaje. Po jeho dokončení byl stadion nejdříve uzavřen kvůli nevyhovující konstrukce, nedávno zase byly jeho brány zapečetěny kvůli bezdomovcům, kteří nalezli v jeho útrobách dočasné útočiště.

Do stavby Estádia das Dunas ve městě Natal ležícím na východním cípu jihoamerického kontinentu bylo investováno 180 milionů dolarů. Abychom ve výčtu bizarností došli až k samotnému vrcholu, tak vězte, že pro zajištění nákladů na provoz arény s kapacitou 31 500 diváků se tam mimo jiné pořádají i svatby a dětské oslavy.

Společnost OAS, která je vlastníkem stadionu, je navíc zapletena do korupčního skandálu. Momentálně se hledá nový zájemce, který by tuto nemovitost odkoupil.

Uprostřed Amazonie – ve městě Manaus – vyrostla za 233 milionů dolarů Arena de Amazonia. Manaus je město značně odlehlé, těžko dostupné a nesídli tam žádný významný klub (jen občas se tam hrají utkání brazilské divize D). I pro tento stadion se hledá soukromý investor, přestože náklady na něj byly z větší části hrazeny z veřejných peněz. To vše kvůli čtyřem zápasům mistrovství světa.

"Všechny čtyři arény leží v oblastech bez dostatečného fotbalového zázemí. Zápasy místních klubů sleduje podprůměrný počet diváků, v důsledku čehož nelze pokrýt náklady na provoz ani jednoho z těchto stadiónů. Třeba v Manaus se zápasy tamějšího mužstva konají na jednom ze dvou tréninkových hřišť, namísto toho, aby byla dlouhodobě a pravidelně využívána Arena de Amazonia," uvedl sportovní reportér Leandreson Lima.

Není to ale jediný problém. Třeba Národní stadión v hlavním městě Brasílii, který pojme 70 tisíc diváků, měl být do budoucna využíván i jako dějiště velkých hudebních koncertů. Ale jak se ukázalo na příkladu americké rockové kapely Kiss, ani to není úplně jisté.

"Přijeli do Brasílie, ale kvůli vysokým nákladům odmítli využít ke svému koncertu zdejší fotbalový stánek. To poukazuje nejen na nezpůsobilost vlády pořádat velké sportovní akce, ale také na to, že není schopna efektivně využívat zřízené stavby pro alternativní zdroj příjmů," prohlásil sportovní analytik José Cruz.

Neslibuj, co nemůžeš splnit

Před zahájením samotného šampionátu zaplavily ulice brazilských měst desetitisíce rozhořčených lidí, kteří žádali odpověď na otázku, proč vláda utratila miliardy dollarů na stavbu nových stadionů, zatímco ceny vytrvale stoupají a veřejný sektor, především školství a zdravotnictví, je dlouhodobě zanedbávaný a trpí nedostatkem finančních prostředků.

Travis Walton ve svém článku pro Thinkprogress kupříkladu uvedl, že 80 procent brazilských škol postrádá základní vybavení pro zajištění řádného studia žáků.

Největší jihoamerická země trpí v současné době ekonomickým propadem, rozpočtovými škrty a reálnou hrozbou zvýšení daňové sazby, zatímco čtyři fotbalové arény pomalu zarůstají plevelem, a to ani ne rok po skončení mistrovství světa.

Kromě investic do fotbalových stánků měla brazilská vláda napumpovat velké finanční prostředky do veřejných projektů, především zkvalitnit dopravní infrastrukturu. Právě to měly být skutečně hmatatelné a pozitivní odkazy, které by po sobě zanechalo mistrovství světa.

Ale zatímco fotbalové arény spolykaly o téměř miliardu dolarů více, než se původně předpokládalo, veřejný sektor ostrouhal.

Z 35 dopravních projektů bylo před startem turnaje úspěšně dokončeno pouze pět, z 25 letišť se pak řádné renovace dočkalo jen 14. "Dluhy a řadu dalších problémů – to nám po sobě zanechal světový šampionát. Turnaj dávno skončil, ale my trpíme vším, co nám přinesl," konstatoval José Cruz.

Několik politických špiček – včetně bývalého guvernéra státu Mato Grosso – je vyšetřováno pro podezření z korupce. A to kvůli výstavbě tramvajové tratě ve městě Cuiába, která měla propojit centrum města s místním letištěm.

Na projekt se vyčlenilo 800 milionů dolarů a měl být dokončen ještě před startem samotného fotbalového turnaje. Dodnes byla dokončena jen polovina plánovaného úseku.

A olympiáda za rohem…

V srpnu příštího roku bude brazilské Rio de Janeiro hostit 28. letní olympijské hry. V rámci příprav na tento celosvětový podnik bude ze státního rozpočtu postupně uvolněno na 11 miliard dolarů (ale mluví se i o vyšší částce), z toho celé dvě miliardy pokryjí výstavbu dalších nových sportovišť.

Podle tvrzení vlády by to mohlo znovu nastartovat skomírající projekty na podporu infrastruktury, nemluvě o tom, že v souvislosti s LOH se plánuje i řada nových.

Prvořadým úkolem nicméně zůstává výstavba sportovních areálů a zázemí pro členy realizačních týmů, kde se samozřejmě musejí dodržet stanovené termíny, aby vše bylo připraveno ještě před startem her.

V souvislosti s rozpočtovými škrty a blamáží okolo fotbalového mistrovství tak panují oprávněné obavy, že ze slibovaného zase jednou sejde.

A to stále hovoříme pouze o finančních aspektech, které nebudou mít ani tak drastický dopad na brazilskou ekonomiku jako takovou, jako spíše na instituce na lokálních úrovních.

Nesmíme totiž opomenout ani to, že pro blaho fotbalového šampionátu i olympijských her muselo být přesídleno několik tisícovek povětšinou chudých brazilských občanů, jejichž bývalé domovy padly za oběť třeba výstavbě olympijské vesnice, která se na dobu necelých třech týdnů stane útočištěm nejlepších sportovců z různých koutů naší planety.

Přesídlování obyvatel není žádnou velkou novinkou - od Číny přes Velkou Británii až po Spojené státy – všude museli místní občané ustoupit zájmům a požadavkům celosvětové sportovní akce.

Ale zatímco v Londýně je většina staveb určených pro pořádání letních olympijských her trvale využívána i po jejich skončení, ty v Riu může postihnout stejný osud, jaký teď provází čtyři fotbalové stadiony, které před necelým rokem hostily mistrovství světa.

Rio de Janeiro navíc bojuje s vysokou kriminalitou, katastrofálním znečištěním a v poslední době i s energetickou krizí (Brazílii zasáhla největší vlna sucha za posledních 40 let, přičemž 70 procent elektrické energie dodávají vodní elektrárny).

Při pohledu do minulosti je třeba konstatovat, že OH jen zřídka kdy (pokud vůbec někdy) skutečně pořádající zemi ekonomicky prospěly. Většinou zůstaly jen nesplněné sliby a celá řada problémů, zatímco samotný podnik už dávno odvál čas.

Brazílie si pořádně popálila prsty už při pořádání fotbalového mistrovství světa a olympijské hry v Riu mohou přinést totéž v bledě modrém. A to je ještě ta lepší varianta.

Tagy: Brazílie fotbal Olympiáda v Rio de Janeiro fotbalové mistrovství brazilská politika brazilský fotbal

Zdroje: Vlastní