"Hodně hráčů má finanční problémy, ale bojí se o tom otevřeně mluvit. Mají strach. Jednoduše nechtějí, aby se o nich hovořilo jako o další zkrachovalé hvězdě, která prošustrovala veškerý svůj majetek," řekl v rozhovoru pro New York Post bývalý basketbalista a zároveň expert na sportovní psychologii Adonal Foyle, který se ve své knize 'Winning the Money Game: Lessons Learned From the Financial Fouls of Pro Athletes' tímto tématem podrobně zabývá.

Vraťte mi moji ponožku!

Notoricky známý je třeba příběh boxerské legendy Mikea Tysona, který nasypal přes 300 milionů dolarů do nemovitostí, šperků, aut a svých atypických mazlíčků - tygrů. V roce 2003 skončil na mizině a musel vyhlásit bankrot.

Podobně dopadl i baseballový velikán Curt Schilling, trojnásobný vítěz Světové série. Finanční trable ho dohnaly tak daleko, že musel v roce 2013 požádat představenstvo Síně slávy o svou zkrvavenou ponožku (ano, čtete správně), památnou to relikvii uchovávanou z úcty k Schillingovu skvělému výkonu v zápase proti NY Yankees.

Dnes osmačtyřicetiletý Američan ji následně vydražil za 92 tisíc dolarů, ale ani to nestačilo k pokrytí jeho dluhů. Nakonec musel rozprodat téměř veškerý majetek, počínaje domem a konče nerozbalenými DVD.

"Všechno jsem prodal, abych mohl zaplatit bance. Nechtěl jsem podávat žádost o povolení osobního bankrotu," řekl Schilling, který během sportovní kariéry vydělal přes 112 milionů dolarů.

Téměř na dvojnásobek této sumy si přišel boxer Evander Holyfield, čtyřnásobný mistr světa v těžké váze. Rodák z amerického Atmorea se cítil až tak finančně zajištěn, že si na předměstí Atlanty vybudoval velkolepý palác o celkové rozloze 4 500 metrů čtverečních, v jehož útrobách se nacházelo 109 obytných pokojů a 17 koupelen. Jen měsíční účet za elektřinu činil přes 17 tisíc dolarů.

Holyfield o dům nakonec přišel, navíc se ukázalo, že dluží 550 tisíc jedné stavební firmě z Utahu, dalších 200 tisíc na daních a k tomu neplatí alimenty třem exmanželkám a 11 dětem.

Děti jsou naše radost... 

Nejsou to totiž jenom peníze a majetek, o co někteří sportovci po ukončení kariéry přicházejí. "Když jsem v NBA teprve začínal, zaslechl jsem takovou zvěst, že 87 procentům basketbalistů se po skončení kariéry rozpadne manželství. Toto číslo jsem si neověřoval, ale na základě vlastního pozorování musím bohužel uznat, že není daleko od pravdy," uvedl Foyle.

A mnozí z nich ani nemuseli čekat tak dlouho. Kupříkladu někdejší hráč New York Knicks Latrell Sprewell byl už ve 20 letech otcem tří dětí, které zplodil s třemi různými ženami.

"Řekl bych, že naše liga má co dočinění s větším počtem nemanželských dětí, než kolik je vlastně hráčů v NBA," poznamenal jeden sportovní agent v rozhovoru pro deník Sports Illustrated.

Za pravdu by mu určitě dal bývalý člen zlaté skvadry Chicaga Bulls a dvojnásobný vítěz NBA Jason Caffey. Rodák z Alabamy byl v roce 2007 zatčen za neplacení výživného a krátce na to vyhlásil osobní bankrot. Caffey má celkem deset potomků s osmi různými ženami.

Budoucnost ve hvězdách

Existují dva finanční závazky, před kterými vás nezachrání ani osobní bankrot – tím prvním jsou alimenty, tím druhým daně.

"Každý hráč basketbalové NBA, fotbalové NFL nebo basebalové MLB dluží každým rokem zhruba milion dolarů na daních. Klíčovým slovem je 'dluží', jelikož ne všichni mají tendenci je skutečně platit," podotkl Foyle.

V roce 2012 vyhlásila bankrot někdejší basebalová hvězda José Canseco, který si za svou kariéru vydělal přes 45 milionu dolarů. Rodák z Kuby nikdy nebyl žádný svatoušek, jeho trestní rejstřík by vystačil na slušné večerní počtení.

Mimo jiné byl zatčen za nelegální držení střelných zbraní, za podezření z domácího násilí, za převážení drog přes americko-mexické hranice nebo za to, že společně se svým bratrem vyvolal rvačku v jednom baru v Miami. Nakonec to ale byly peníze, které dlužil federálním úřadům na daních, co ho stáhlo až ke dnu.

"Je to velmi jednoduché: když máte přátele a rodinu, polovinu svých příjmů utratíte v jejich prospěch. Když polovina vašich peněz připadne jim a druhou polovinu si necháte sami pro sebe, pak se prostě může stát, že zapomenete zaplatit daně," přišel Canseco s těžko uvěřitelných vysvětlením ve svém článku pro Vice Magazine, ve kterém svalil všechny své problémy na americké úřady.

Podobně zbojnickým životem si prošla řada zkrachovalých sportovců ve Spojených státech i jinde ve světě. Jejich neschopnost vyjít s rychle nabytým jměním je způsobena jinými dvěma klíčovými faktory – finanční negramotností a chudými poměry, ve kterých vyrůstali.

"Až na pár výjimek se nikdo z nás nenarodil do bohaté rodiny. Ve většině případu nešlo ani o zázemí na úrovni střední třídy. Ve 20 letech jsme podepsali smlouvy, které z nás udělaly multimilionáře. Bez jakéhokoliv povědomí o tom, jak se s takovým jměním vůbec zachází," řekl Foyle.

Sportovci se v mnoha případech nedokážou vyrovnat s náhlým přívalem peněz a obrovskými nároky, které na ně začnou klást jejich vlastní rodiče nebo jejich přátele.

"Když za vámi přijdou vaši rodiče, příbuzní nebo přátele a požádají vás o peníze, vždycky jim můžete říci 'ne'. Ale za jakou cenu? Rodiče vám řeknou: 'Vychovali jsme tě a pomohli ti, aby sis mohl splnit svůj sen.' Přátele vám řeknou: 'Vždy jsme tě podporovali a stáli za tebou.' S těmito lidmi vás pojí úzké psychologické vazby," připomněl Foyle.

Jedním ze základních problémů, před kterým sportovce nedokáže ochránit ani jejich sláva, ani výše jejich smlouvy, je neschopnost vytvořit si funkční finanční plán do budoucna.

Velké procento sportovců zapomíná na zadní vrátka a nedokáže se účelně zabezpečit pro léta, která přijdou po ukončení aktivní kariéry (v lepším případě ji ukončí vyšší věk, v tom horším zranění).

Jeden příklad za všechny – Allen Iverson, jeden z nejlepších basketbalistů přelomu tisíciletí. Vyhlášený showman si za 15 let v NBA vydělal přes 154 milionů dolarů, ale co by jednomu stačilo na deset životů, to rodák z Hamptonu rozfofroval během několika let.

A není to nijak překvapivé, uvážíme-li, že jeho měsíční výdaje údajně činily 360 tisíc dolarů a mimo jiné pokrývaly životní náklady dalších 50 lidí. A to i v době, kdy už byl Iverson ve sportovním důchodu a jeho příjmy tak rapidně poklesly.

Bývalý americký basketbalista má přesto štěstí. Ukázalo se totiž, že společnost Reebok, se kterou během svých hráčských let spolupracoval, vyčlenila 30 milionů dolarů pro jeho svěřenecký fond. Má to ale jeden háček – přístup k těmto penězům mu bude umožněn až v roce 2030. Do té doby z nich neuvidí ani halíř.

Prorok z Karibiku

Existuje i celá řada pozitivních příběhů. Mezi ně můžeme zařadit právě Foyleho. Podobně jako mnoho jiných profesionálních sportovců i Foyle pochází z velmi chudých poměrů. Bývalý basketbalista se narodil v roce 1975 na malém ostrůvku Canouan, který je součástí ostrovního státu Svatý Vincent a Grenadiny ležícího v jižním Karibiku.

Když bylo Adonalovi patnáct, zúčastnil se basketbalového turnaje na území Dominikánské republiky, během kterého se seznámil s manželským párem Jayem a Joanou Mandleovými. Ti mu poskytli finanční prostředky na cestu do Spojených států a dočasné bydliště v jejich vlastním domě v Hamiltonu (stát New York).

V roce 1997 byl Foyle draftován do NBA poté, co si ho vyhlédli zástupci klubu Golden State Warriors. Velké peníze ho ale nezlomily, za což podle svých vlastních slov vděční hlavně svým "náhradním rodičům" – Jay Mandle je vystudovaný ekonom, jeho žena Joan profesorkou sociologie a ženských studií.

"Často jsme mluvili o tom, co je v životě skutečně důležité, a co musí člověk dělat, aby mohl sám sebe považovat za morální osobu," popsal Foyle.

V roce 2000 vypršel Adonalovi jeho nováčkovský kontrakt a klub mu nabídl lukrativní čtyřletou smlouvu v celkové výši 16 milionů dolarů.

"Nikdy nesmíte dovolit penězům, aby stanovovaly hodnotu toho, jakým jste hráčem nebo člověkem. Je to jenom nástroj, který když správně uchopíte, tak bude pracovat ve váš prospěch. I proto jsem ke každé své smlouvě přistupoval s tím, že může být moje poslední. Nedbal jsem na to, jak se na mě dívají nebo co si o mě myslí moji spoluhráči, když jsem jezdil na zápasy ve své Toyotě, zatímco ostatní se vozili v luxusních fárech," vysvětloval pak Foyle.

Dvoumetrový dlouhán se často scházel se svými poradci a společně dávali dohromady základy finanční strategie pro případ, že by Adonalovu kariéru předčasně ukončily zdravotní problémy – což se po 13 letech v NBA skutečně stalo.

Zatímco někteří sportovci ještě dlouho tápou a přemýšlejí, čemu se budou věnovat, až jejich kariéra definitivně uhasne, Foyle měl hned jasno – pomáhat mladým hráčům plánovat jejich budoucnost.

"Vzpomínám si, jak jsme se po jednom zápase vraceli letadlem domů a já jsem si během cesty přečetl článek o Terrellu Owensovi (NFL), který mě hluboce zasáhl. Zašel jsem za třemi nejmladšími hráči našeho týmu a řekl: 'Ty, ty a ty. Musíme si společně sednout a vážně si promluvit o penězích. Musíte si vytvořit nějakou finanční strategii a té se držet.' A oni na mě koukali jako na blázna. Neměli vůbec tušení, o čem to mluvím," zavzpomínal.

Foyle doufá, že jeho kniha otevře alespoň některým sportovcům oči a oni tak sami sebe neuvrhnout do finanční propasti.

"Důležité je hlavně, aby se o tom začalo otevřeně mluvit. Dlužíme to celé společnosti. Každý z nás udělá během své kariéry řadu špatných rozhodnutí. Jsme jenom lidé. Ale otázka zní: Dokážeme se poučit z vlastních chyb, nebo je budeme opakovat stále dokola a dokola?"